Je teplé sobotní letní odpoledne a před orlojem na Staroměstském náměstí se tísní dav turistů.
Pražané obsazují židličky v prvních zahrádkách, které se před restauracemi objevují, a vzrušeně debatují. Už za pár dní, přesně 8. a 9. června, totiž začnou první svobodné volby v Československu.
"Tenkrát bylo skutečně krásně a všude byla spousta lidí," vzpomíná dnes už bývalý kriminalista a advokát Josef Doucha.
V této atmosféře si nikdo ani nevšimne člověka, který náměstím kráčí se sportovní taškou přes rameno. Zastaví se u pomníku mistra Jana Husa a těžkou tašku si odloží. Když o chvíli později odchází, ruce má prázdné.
Výbuchy bomb v Praze2. srpna 1990 Na hostivařské přehradě vybuchla bomba stejné konstrukce jako na Staroměstském náměstí. říjen 1995 Trhavina nastražená v lahvi zranila dělníka v areálu Sokola v Praze 5. 9. srpna 1996 Ve vestibulu stanice metra Karlovo náměstí explodovala bomba umístěná v odpadkovém koši. Bombu ohlásil anonym, nikdo nebyl zraněn. 14. srpna 1996 V Praze 6 - Dejvicích explodovala nálož v plastové popelnici. Výbuch poškodil okna. 10. května 1997 Výbuch rozmetal stánek s ovocem ve Střelničné ulici v Praze--Ďáblicích. 3. září 1998 Jeden člověk byl těžce zraněn při explozi výbušniny v Legerově ulici. Za výbuch mohl zřejmě sám. 1. srpna 2004 Výbuch granátu hozeného pod auto v ulici Na Příkopě zranil 16 lidí. |
Jakmile se ručička hodin na orloji přiblíží ke čtvrté hodině, zaduní náměstím rána. Ozve se rachot tříštícího se skla a lidé, kteří stáli kousek od orloje, se kácí k zemi. Šaty mají potřísněné krví a křičí bolestí.
Náměstí okamžitě zachvátí panika. Lidé se snaží utéct, zranění se svíjí v bolestech na zemi.
"V tašce byla ukryta vysoustružená, třicet centimetrů dlouhá kovová trubka," popisuje Doucha, který byl dva roky zástupcem šéfa týmu, jenž případ vyšetřoval. Její dno pachatel opatřil víčkem a trubku naplnil střelným prachem a kousky sekaného železa a olova. Bombu pak odpálil časovým spínačem.
"Jediným štěstím bylo, že litinové víčko se při výbuchu uvolnilo a s obrovskou razancí odletělo přes celé náměstí směrem k orloji, kde vysklilo výlohu jednoho z obchodů," vysvětluje Doucha.
Letící střepiny poranily téměř dvě desítky lidí. Nejhůře dopadla německá turistka, která přišla o oko.
"Kdyby se trubka roztrhla a nálož v ní ukrytá by se rozletěla, jak to pachatel zamýšlel, byl by to masakr," upozorňuje Doucha.
K náměstí okamžitě vyráží houkající sanitky a policejní žluto-bílá auta s nápisem VB.
"Ať se zranění dostaví do Staroměstské restaurace, tam přijedou sanitky!" vykřikuje řečník z pódia, které je na náměstí postavené.
Dorazivší lékaři začínají okamžitě s ošetřováním a policisté v tehdy ještě zelených uniformách s červenými výložkami se vrhají na potrhanou tašku, v níž byla nálož ukryta. Okamžitě se rozjíždí vyšetřování, na kterém bude v příštích několika měsících pracovat asi třicetičlenný tým.
"Bylo to snad poprvé po revoluci, kdy lidé začali s policií opravdu spolupracovat," pochvaluje si Doucha. "Posílali nám fotografie a videa, která na náměstí v tu dobu pořídili. Podařilo se nám z nich sestavit téměř kompletní časový snímek," říká bývalý kriminalista.
Měla bomba vrátit socialismus?
Jediné, co se v tomto časovém snímku nepodařilo zachytit, byla asi pětiminutová scéna, během níž pachatel přišel a tašku na pomník položil.
Pachatele tak policisté nikdy nedopadli. A to i přesto, že svůj útok zopakoval o dva měsíce později u hostivařské přehrady. "I tady jen lehce zranil několik lidí," vzpomíná Doucha.
Vyšetřovacích verzí bylo několik. Od duševně nemocného člověka po zastánce bývalého režimu, který chtěl přerušit blížící se volby. "Já osobně si myslím, že to bylo několik věcí dohromady a že je pachatel už mrtvý," dodává Doucha.
V roce 2004 totiž policisté dopadli důchodce, kterého podezírali z 18 bombových útoků. Ten však při zatýkání spáchal sebevraždu.
