Srbská agentura BETA s odvoláním na zdroj z elektrárny napsala, že neštěstí způsobil únik plynu. Kosovský premiér Hashim Thaçi státní televizi RTK řekl, že explodovala plynová lahev. Policie se zprvu obávala, že hrozí ještě jeden výbuch, ale Thaçi později sdělil, že toto nebezpečí je už zažehnáno.
Původní zprávy o třech, respektive čtyřech ztracených životech později upřesnili různí kosovští činitelé, podle nichž byla z trosek vytažena jen dvě mrtvá těla.
Univerzitní klinika v Prištině podle bělehradské televize B92 potvrdila, že ošetřuje 14 zraněných z obiličské elektrárny. Většinou jsou prý popáleni, ale nikdo není v ohrožení života.
Hnědouhelná elektrárna Kosovo A leží zhruba deset kilometrů severozápadně od Prištiny. Energii dodává od roku 1962 a úřady dlouhodobě varují, že je na konci své životnosti. Součástí komplexu je i druhá, novější a výkonnější elektrárna Kosovo B a odkladiště popela. Elektrárna Kosovo A má pět samostatných bloků, dva z nich už nejsou v provozu. Celá by měla skončit do roku 2017.
Dvojice elektráren vyrábí až 97 procent elektrické energie, kterou někdejší autonomní oblast na jihozápadě Srbska spotřebuje. Zbylá tři procenta pocházejí z vodních elektráren. Kvůli letitým a nepříliš pečlivě udržovaným elektrárnám, ale i nespolehlivé přenosové soustavě, se Kosovo často potýká s výpadky proudu.
Kosovská energetická společnost platí za největšího znečišťovatele ovzduší v zemi, podle agentury Reuters dokonce v celé Evropě. Kosovo A produkuje množství skleníkových plynů a ekologové jí dávají za vinu i množství předčasných úmrtí. To vše za cenu 345 megawattů elektrické energie.
Výbuch elektrárnou otřásl pouhé čtyři dny poté, co americká zpravodajská agentura Bloomberg informovala o žádosti kosovské vlády, která by od Světové banky ráda získala peníze na stavbu nové, modernější a ekologičtější elektrárny.
