Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moskevská škola pro diplomaty mizí jako bariéra ze služebního zákona

  11:43aktualizováno  12:30
Kariérní diplomaté, kteří absolvovali moskevskou školu MGIMO, nepřijdou po schválení služebního zákona o možnost ucházet se o vyšší pozice ve služebním poměru. Vládní strany vyhověly žádosti ministerstva zahraničí a ze služebního zákona odstraní to, že se škola MGIMO nezahrnuje pod absolvované VŠ studium.

Jedním z absolventů moskevské školy pro diplomaty MGIMO je i český eurokomisař Štefan Füle | foto: AP

Změnu společně v pátek při jednání ústavně-právního výboru navrhli poslanci Radek Vondráček z ANO, Jan Chvojka z ČSSD a Jiří Junek z KDU-ČSL. A koalice to prosadila. Proti byli Jan Farský z klubu TOP 09, Marek Benda z ODS a Marek Černoch z Úsvitu přímé demokracie.

Logo moskevského institutu MGIMO

Logo moskevského institutu MGIMO

Služební zákon výslovně říká, že mezi vysokoškolské vzdělání se nepočítají stranické školy KSČ a vysoké politické a bezpečnostní školy a učiliště v bývalém Sovětském svazu.

Spolupředkladatelé návrhu, aby se to netýkalo moskevského institutu mezinárodních vztahů MGIMO, v odůvodnění uvedli, že jde o „celosvětově uznávaný institut a vzdělání na něm má řada diplomatů“. A že i absolventi MGIMO budou muset v pozici představených podle služebního zákona splňovat podmínky lustračního zákona.

Mezi absolventy institutu patří i končící český eurokomisař Štefan Füle, a studoval tu krátce i exministr zahraničí Jan Kohout.

MGIMO

Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě je diplomatická škola Ministerstva zahraničních věcí Ruska. Univerzita založená roku 1944 je považována za nejstarší a nejznámější ruskou školu pro přípravu diplomatů. Jejím problémem je, že v dobách SSSR zde pod dohledem KGB museli studovat téměř všichni diplomaté východního bloku. Tajná služba zde hromadně rekrutovala své agenty. Podle bezpečnostních expertů má informace i o těch, kteří již nyní pracují v zemích EU a NATO.

Otevřeněji důvod výjimky pro absolventy MGIMO pojmenovala tento týden Kateřina Valachová, náměstkyně ministra Jiřího Dienstbiera. „Jinak by to znamenalo ohrožení výkonu zahraniční státní služby do budoucna,“ tlumočila obavy ministerstva zahraničí, v jehož čele je Lubomír Zaorálek z ČSSD. (více zde)

„Dokáži si představit, že bychom takovéto vzdělání uznávali,“ uvedl později také premiér Bohuslav Sobotka. Každý člověk má podle něj vlastní, individuální příběh. A dva absolventi MGIMO jsou podle něj nyní členy Evropské komise.

Rozšíření možnosti ucházet se o posty ředitelů odborů

Při schvalování pozměňovacích návrhů k novému služebnímu zákonu, o němž sněmovna definitivně rozhodne na letní mimořádné schůzi, prosadily strany vládní koalice i pozměňovací návrh, který má pomoci eliminovat výtku, že státní služba bude uzavřená, a jen s malou šancí dostat se do ní zvenčí.

Na návrh Jeronýma Tejce z ČSSD prošlo, aby se výběrových řízení na pozice vedoucích oddělení, ale i ředitelů odborů na ministerstvech mohli účastnit i lidé „zvnějšku“ - s praxí na krajském úřadě nebo na obecním úřadě s rozšířenou působností.

Zatímco Tejc to prezentoval jako vstřícný krok vůči opozici, podle níž chce vláda „zabetonovat“ ve státní správě své lidi, které tam v uplynulých měsících dosadila, podle Marka Bendy z ODS jde o něco jiného. „Sociální demokraté tím chtějí otevřít prostor pro své lidi, kteří budou muset z obecních a krajských úřadů odejít, až prohrají komunální a pak i krajské volby,“ tvrdí Benda.

„Škoda, že jste to nezabetonovali vy, už jsme tu státní službu mohli mít,“ ohradil se vůči Bendovým výtkám, že chce koalice služebním zákonem pojistit místa pro své lidi, ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD.

TOP 09 žádala otevřené soutěže až do pozice státních tajemníků

Neuspěla poslankyně TOP 09 Věra Kovářová, která navrhovala mnohem širší možnosti pro úředníky i z těch nejmenších obcí. Mohli by jít i do výběrových řízeních až na pozice státních tajemníků na ministerstvech, což budou nejvýše postavení úředníci v jednotlivých resortech. „Bude to přece vždycky výběrová komise, která bude rozhodovat,“ hájila svůj návrh. Neúspěšně.

Kovářová uspěla jen s tím, že při požadované tříleté praxi bude při výběrových řízeních bude zohledněna mateřská dovolená. A komunista Jan Klán prosadil, aby se zákon nevztahoval na šéfa Českého statistického úřadu. 

Výběrové komise na jmenování vedoucí pozice v ústředním správním úřadě má mít čtyři členy, které bude jmenovat a odvolávat vláda. Z toho dva na návrh generálního ředitele, který bude v čele Generálního ředitelství státní služby. Při rovnosti hlasů pro kandidáty bude rozhodovat hlas předsedy výběrové komise, jímž bude jeden z těch, které navrhl šéf Generálního ředitelství státní služby.

Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za kalendářní rok nebude moci po schválení služebního zákona překročit čtvrtinu jeho ročního příjmu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.