Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští poslanci mají jasno: vyvražďování Arménů Turky byla genocida

  19:13aktualizováno  19:13
Soustrast a sympatie Arménům v úterý vyjádřil zahraniční výbor Sněmovny. Reagoval tak na 100. výročí jejich hromadného vyvražďování v tehdejší Osmanské říši. O době, kdy o život přišlo více než milion Arménů, se v usnesení píše jako o genocidě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s označením genocida nesouhlasí. | foto: AP

Výbor mimo jiné připomněl nedostatečnou reakci tehdejšího mezinárodního společenství, která umožnila rozvinout represe proti národnostním a náboženským menšinám do „dosud nevídaných rozměrů“. Odsoudil „relativizování či popírání tohoto, jakožto i dalších genocidií“ a vyzval k účinné prevenci zločinů proti lidskosti. Usnesení navrhl poslanec Robin Böhnisch (ČSSD).

Genocidu Arménů v letech 1915 až 1917 formálně uznalo 23 zemí, mezi nimi Německo a Francie, které jsou stejně jako Turecko členy Severoatlantické aliance. Krvavá historická kapitola do současnosti rozděluje Jerevan a Ankaru. Turecko jako nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech genocidy dopustilo.

Česká republika hromadné vyvražďování Arménů jako genocidu neuznala a předseda výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09) zdůraznil, že usnesení je názorem tohoto sněmovního orgánu. Podle Böhnische je usnesení vyvážené. Je podle něho nutné balancovat mezi vypořádáním s historickou záležitostí a pohledem Turecka.

Kromě vyvraždění asi půldruhého milionu milionu Arménů Osmanská říše dalších zhruba půl milionu přesídlila do neúrodných oblastí Mezopotámie, přes 100 000 lidí uprchlo do Ruska. Turecko tvrdí, že počet obětí dosáhl 250 000 až 500 000 a že v žádném případě nešlo o genocidu, ale pouze o represe, zahrnující deportace Arménům, kteří za první světové války vytvořili ve spolupráci s ruským nepřítelem „pátou kolonu“.

Genocidou označil vyvražďování Arménů při loňské návštěvě této země prezident Miloš Zeman. Jednalo se o jeho soukromý názor. Stejně se v úterý vyjádřil i jeho někdejší protikandidát ve volbě hlavy státu Schwarzenberg. Podle něho šlo o první skutečnou genocidu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.