Vicepremiérka Karolína Peake a místopředsedkyně VV Dagmar Navrátilová před jednáním špiček strany o církevních restitucích

Vicepremiérka Karolína Peake a místopředsedkyně VV Dagmar Navrátilová před jednáním špiček strany o církevních restitucích | foto: Michal Sváček, MAFRA

VV o restitucích jednaly až do noci. I s kardinálem Dukou a v koalici

  • 1355
Ani riziko vyhazovu z vlády v úterý Věci veřejné nepřimělo, aby se večer dohodly na podpoře církevních restitucí. Vyhazovem ministrů, kteří restituce nepodpoří, pohrozil nejmenší vládní straně premiér Petr Nečas. Lídři VV o restitucích jednali celé úterý, až do půlnoci a na ráno svolali své poslance do Sněmovny.

Postoj Věcí veřejných k církevním restitucím totiž úzce souvisí i s pokračováním vlády a strana se rozhodla, že se musí poradit nejprve s celým klubem ve Sněmovně.

Zástupci VV o problému restitucí večer jednali i s hlavou české katolické církve. "S kardinálem Dukou se večer sešli předseda Radek John, Vít Bárta a Karolína Peake," potvrdil iDNES.cz místopředseda VV Tomáš Jarolím. Véčkaři jednali i s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem. A podle zdroje z vedení VV i s koaličními partnery.

Výkonná rada Věcí veřejných diskutovala o postoji strany k restitucím a k ultimátu od Nečase s přestávkami od rána až do půlnoci. Církevní restituce VV podporují, nyní by ale církvím vydaly jen dohodnutou část majetku, o který přišly po únoru 1948, a finanční vyrovnání by odložily na později. To odmítají ODS i TOP 09.

Tomáš Jarolím

Samy VV jsou v názoru na restituce rozpolcené. Zatímco ministr školství, katolík Josef Dobeš, prosazuje, aby jeho strana dohodu s ODS, TOP 09 a 17 církvemi potvrdila, pro Jarolíma je rozhodující, že nyní stát na finanční narovnání nemá peníze. "Píší mi členové strany, že nemáme Kalouskovi ustupovat," řekl Jarolím.

"Hodnotíme, zda má smysl držet tuhle vládu"

A o čem VV celé úterý bez jasného závěru jednaly? "Hodnotíme, zda stojí za to držet tuhle vládu, anebo jsou restituce a ultimáta tak důležité, aby se vláda položila," popsal iDNES.cz Jarolím. 

Ministr Kamil Jankovský novinářům vysvětloval, že se na problém církevních restitucí dívá jako ekonom. Proto je podle něj správné diskutovat o tom, zda se výplata finanční části odškodnění nemá z ekonomických důvodů odložit.

VV se sešly v úterý dvakrát - ráno a večer. Ráno dopadlo hlasování, zda má strana ustoupit ultimátu od Nečase, nerozhodně - 5:5 (více zde).

Během dne se pak poslanci Věcí veřejných domáhali svolání klubu, aby místo špiček strany rozhodli všichni poslanci. Právě oni budou stejně muset zákon o odškodnění církví schválit, i když projde vládou.

"Byl bych rád, aby se kvůli tomu sešel poslanecký klub a věc vážně projednal. Abychom nevraceli něco, co církvi nikdy nepatřilo," citovaly parlamentnilisty.cz poslance Otto Chaloupku. Na tom, že ve středu dopoledne svolají své poslance, se pak VV dohodly.

Nečas: Koalice má smysl, když se dodržují dohody

Premiér Petr Nečas

"Považuji za těžko akceptovatelné, aby byla uzavřená dohoda zpochybňována. Není to pouze dohoda tří koaličních stran, ale se 17 církvemi a náboženskými společnostmi," řekl ještě před jednáním špiček VV premiér Petr Nečas. Má-li mít koalice smysl, musí podle něj všechny tři vládní strany dohodu dodržet.

Svůj postoj nevnímá jako ultimátum vůči Věcem veřejným. "To je elementární uplatňování autority předsedy vlády," zdůraznil Nečas (více zde).

Věci veřejné navrhly, aby vláda vydala 17 církvím a náboženským společnostem majetek v hodnotě 75 miliard korun, jak se na tom s nimi shodla, ale odložila výplatu finančního odškodnění - o rok, nebo až do chvíle, kdy ekonomika začne růst. To je ale pro ODS i TOP 09 nepřijatelné. Jedná se o 59 miliard korun, které by církvím stát vyplácel třicet let.

Svým postojem se ale VV dostaly tak trochu do pasti. Na pádu vlády totiž nemohou mít zájem. Mají mizivé preference okolo 1 až 2 procent a důvod bát se případných předčasných voleb, k nimž by pád vlády mohl vést.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video