VV ve volbách kandidovat nebudou, ale přidají se k Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Michal Babák na protest rezignoval na post místopředsedy Věcí veřejných.

VV ve volbách kandidovat nebudou, ale přidají se k Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Michal Babák na protest rezignoval na post místopředsedy Věcí veřejných. | foto: Jan Zatorsky, MAFRA

Věci veřejné nejdou do voleb, někteří straníci podpoří Okamuru

  • 330
Věci veřejné, které po minulých volbách raketově vylétly nahoru a byly i vládní stranou, se po třech letech nezúčastní samy voleb do Poslanecké sněmovny. Při jednání špiček strany zvítězilo řešení podpořit Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, na jehož kandidátkách by se někteří politici VV mohli objevit. Prosadil to šéf strany Vít Bárta.

"Do své funkce jsem se kandidoval s tím, že je třeba podpořit v politice i nové osobnosti," řekl iDNES.cz Bárta. Nechtěl zatím komentovat, zda se na kandidátce Okamurova Úsvitu přímé demokracie objeví i on sám.

Bártova manželka Kateřina Klasnová, která vedla poslanecký klub VV kvůli spojení s Okamurou vůbec nebude kandidovat do Sněmovny a někteří členové vedení VV na protest rezignovali na své funkce.

"Rozhodně považuji za správné, že nebudu kandidovat, protože by to bylo zcela proti mému přesvědčení být na listině Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury," sdělila iDNES.cz Klasnová.

Místopředsedové VV odstoupili z funkcí

Vedení strany se kvůli tomu dokonce začalo rozpadat. "Rezignoval jsem kvůli tomuto řešení na post místopředsedy Věcí veřejných a voleb se nezúčastním. Nesouhlasí s tím ani spousta dalších lidí," řekl iDNES.cz dosavadní poslanec Michal Babák. Stejně se zachovali další dosavadní místopředsedové Zdeněk Renc a Jana Drastichová.

"Opustil jsem jednání, abych neblokoval to řešení, jinak by mohla nastat patová situace," řekl Babák, který zůstal jen řadovým členem VV. Podporoval stejně jako Klasnová, aby VV zkusily kandidovat samostatně, i když jejich preference padly postupem času na minimum a šance strany dostat se do Sněmovny byly mizivé. "Jsme svéprávný subjekt a měli jsme kandidovat sami," uvedl přesto Babák.

Na protest k tomu, k čemu se Věci veřejné přiklonily, rezignoval při večerním jednání na post místopředsedy VV i Zdeněk Renc. "Nesouhlasím s tím, co Vít Bárta udělal," uvedl. Bárta byl ten, kdo podle něj přišel s tím, že se má strana přiklonit k Okamurovi.

"Řekl, že kdybychom kandidovali sami, byla by to katastrofa, že na to ani nejsou peníze a že bychom nedostali ani půl procenta," řekl iDNES.cz Renc. Někteří jeho kolegové už si ale představují, že se do Sněmovny dostanou na Okamurových zádech. A je tím velmi zklamán.

„Velmi mě mrzí, že většinou regionů přijatá vize se nesetkala s pochopením mých místopředsedů Babáka, Drastichové a Rence, kteří rezignovali na své funkce. I tak bych jim chtěl poděkovat za vykonanou práci pro stranu,“ sdělil iDNES.cz Bárta.

Okamura: Měl bych zájem o starosty i špičkové lékaře z VV

Senátor Tomio Okamura iDNES.cz potvrdil, že o některé lidi z Věcí veřejných by zájem mít mohl. "Pakliže by šlo například o úspěšné starosty, kteří byli opakovaně zvoleni ve svých městech a obcích či špičkové renomované lékaře, kteří v řadách VV jsou, tak je to určitě k diskusi," uvedl Okamura. Zdůraznil, že dělí lidi na slušné a neslušné, nikoli podle stranickosti. Čeká, až mu to VV sdělí oficiálně.

Okamura jde do voleb s programem posílení prvků přímé demokracie, čímž se po minulých volbách zaštiťovaly i Věci veřejné, když vstoupily pak do vlády s ODS a s TOP 09. Strana, v té době formálně vedená Radkem Johnem, ale fakticky bývalým spolumajitelem soukromé bezpečnostní agentury ABL Vítem Bártou, se však ukázala jako nejméně stabilní prvek vládní koalice a s postupně se začala štěpit.

Nejprve její poslanecký klub opustila trojice poslanců Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí a Stanislav Huml, později se strana rozštěpila úplně, když ji opustila tehdejší vicepremiérka Karolína Peake a spolu s dalšími poslanci založila stranu LIDEM. Ta dál podporovala vládu, zatímco VV zamířily do opozice.

Místo Johna stranu vede Vít Bárta, který už při svém zvolení naznačoval, že by VV nemusely do příštích parlamentních voleb samy jít. To se potvrdilo při pondělním večerním jednání vedení véček, kde zvítězil jeho názor přidat se k Okamurovi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video