Věci veřejné se rozhodly, že poslanci by měli závazně hlasovat proti růstu DPH a církevním restitucím.

Věci veřejné se rozhodly, že poslanci by měli závazně hlasovat proti růstu DPH a církevním restitucím. | foto: Petr Topič, MAFRA

Poslancům VV, kteří podpoří růst DPH a restituce církvím, hrozí vyloučení

  • 780
Závazné hlasování proti zvyšování DPH, církevním restitucím a zákonu o důchodovém pojištění budou mít poslanci Věcí veřejných, které k tomu vyzvalo vedení strany. "Kdo se tomu nepodřídí, měl by být vyloučen ze strany," řekl iDNES.cz místopředseda VV Tomáš Jarolím. Poslanec strany Milan Šťovíček chce přitom hlasovat s vládou.

Na usnesení, že se poslanci za VV nesmí odchýlit od stranické linie a že se musí při klíčových hlasováních povinně postavit proti vládě, se tento týden shodlo grémium Věcí veřejných.

"Nepodpořit zvyšování DPH vzhledem k nulovému či spíše negativnímu dopadu do státního rozpočtu, snižování růstu důchodů a církevní restituce v současném znění považuji za zcela klíčové," uvedla šéfka poslanců VV Kateřina Klasnová. Ve svém vyjádření je opatrnější, než Jarolím. Nechce předjímat jakákoli další rozhodnutí strany.

"Sekta se ukazuje v plné síle. Dosud jsem si myslel, že poslanci mají hlasovat podle svého svědomí," reagoval na usnesení VV šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.

Poslanec VV a starosta Litvínova Milan Šťovíček, o kterého teď především jde, je pro vládu Petra Nečase extrémně důležitý. Koalice ODS, TOP 09 a platformy LIDEM, kterou od Věcí veřejných odštěpila vicepremiérka Karolína Peake, má totiž ve Sněmovně přesně 100 hlasů. A k přehlasování veta Senátu potřebuje Nečas 101 hlasů.

Poslanec Šťovíček je s vládou. A je to hlas 101 pro vyšší daně

Šťovíček, i když je členem opoziční strany, je připraven podpořit vládu a dát jí potřebný hlas jak pro církevní restituce, tak pro zvýšení DPH na 15 a 21 procent. Pokud se Nečasovi podaří udržet jednotu svých vlastních poslanců, záměr vlády by měl vyjít.

"Pro tento zákon jsem již jednou v Poslanecké sněmovně hlasoval jako člen vládní strany a nemám ve zvyku své postoje měnit," řekl iDNES.cz Šťovíček k tomu, jak bude hlasovat o církevních restitucích, kdy jde celkem o 134 miliard korun.

Poslanec Milan Šťovíček

"Obdobně vnímám také snahu vlády řešit dopady hospodářské krize na naši ekonomiku. Nejsem ekonom, ale návrh, který vzešel z NERVu, aby více než tři čtvrtiny ekonomických problémů byly řešeny úsporami státních a veřejných výdajů a pouze zbytek byl řešen zvýšenými daněmi, mi připadá smysluplný. I když chápu, že obojí není populární," uvedl Šťovíček (rozhovor s ním najdete zde).

Balíček s vyššími daněmi má kritiky v poslaneckém klubu ODS a postavil se proti němu i prezident Václav Klaus (více zde). Nečas to odmítl. "Vláda stojí a padá s tím, že bude snižovat deficit veřejných financí. Nebudu stát v čele vlády, která bude pouze údržbářská," řekl po jednání se senátory ODS. Později ještě přitvrdil, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil, že stažení návrhu na vyšší daně by bylo krokem "na hranici politické a ekonomické debility".

Stoupencem církevních restitucí je i exministr školství Dobeš

Hlas pro církevní restituce zvažuje dát i nezařazený poslanec Michal Doktor, který je proti růstu daní. A stoupencem církevních restitucí je také exministr školství Josef Dobeš. Ten je stejně jako Šťovíček členem poslaneckého klubu VV, ale jak Jarolím upozornil, Dobeš už ze strany odešel, a tak by ho ani strana vyloučit nemohla, kdyby vládu podpořil.

Věc má ještě jeden rozměr. Pokud ani tlakem a hrozbou vyloučení nepřimějí VV Šťovíčka, aby změnil názor, jako o posilu pro stranu LIDEM by o něj mohla usilovat Karolína Peake. Její skupina je nyní osmičlenná, k ustavení samostatného poslaneckého klubu potřebuje deset hlasů.

"Vedení strany a poslanecký klub s oběma poslanci jedná. Bezpečnostní komise strany, kterou vedu, mi ale jednoznačně uložila prosazovat vyloučení ze strany v případě těch poslanců, kteří budou u daní a církevních restitucí hlasovat jinak, než je názor Věcí veřejných," řekl iDNES.cz místopředseda VV Jarolím.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video