A přesto se i v této nejtolerantnější zemi Evropy objevují názory, aby se postupovalo proti drogám tvrději.
"Chodíme sem už léta. Dvakrát týdně. Nekupujeme marihuanu od dealerů na ulici, protože tady je to bezpečné a můžete si být jisti, že dostanete dobré zboží," říká Peter do zvuků dunivé rockové hudby.
Ceny se v každém podobném podniku trochu liší. Stejné je naopak to, že dostanete jako v normální restauraci menu a z toho si můžete vybrat. V Bassmentu stojí jedna marihuanová cigareta čtyři eura, malý balíček hašiše z indického Kašmíru sedm eur.
Podle nizozemského tisku a úřadů však coffee shopů, které tak proslavily zemi hlavně u mladších generací, ubývá a nové licence nejsou vydávány. Přitom amsterdamský Bulldok, první podnik tohoto druhu, vznikl už v roce 1975 a funguje dodnes.
Znalci lehkých drog však říkají, že "zboží" je tam předražené a že v Bulldoku mají spíše dobrý pomerančový džus než dobrou marihuanu. Kolik je pak v celém Nizozemsku coffe shopů, se přesně neví. Čísla se pořád mění. Před dvěma lety jich bylo asi tisíc. Důvodem poklesu však není menší spotřeba lehkých drog, ale tvrdší postup úřadů.
Například v Rotterdamu klesl počet coffee shopů z 300 na současných šedesát. Za těmito čísly "stojí" rotterdamský starosta Ivo Opstelten, jemuž se přezdívá "Giuliani na (řece) Mass".
Opstelten prý napodobuje známého exstarostu New Yorku Rudyho Giulianiho, jenž proslul nekompromisními postoji ke zločinu, a jedním z jeho prvních kroků bylo v polovině devadesátých let vytlačení dealerů drog z ulic.
Nizozemci však neřeší některé problémy, na něž má veřejnost rozdílné pohledy, zákazy, ale naopak legalizací. Proto je dnes v zemi legalizována také prostituce, eutanazie i měkké drogy.
Často však tento liberální postoj - především v případě drog - naráží na zákony a nepochopení v jiných zemích Evropské unie. Nadále se objevují námitky, že i legalizovaný prodej lehkých drog zvyšuje kriminalitu.
Jak před časem napsala agentura ČTK, belgičtí, němečtí a francouzští policisté dělají namátkové kontroly u lidí přijíždějících z Nizozemska a hledají drogy. Samotní Nizozemci však tolik nediskutují o škodlivosti měkkých drog, které zde nejsou považovány za horší nešvar než alkohol, jako spíše o vzrůstající spotřebě a nebezpečnosti syntetických drog, které na diskotékách a party stále častěji užívají lidé mladší osmnácti let.
Je to tedy podobný problém jako v České republice. "Je pravda, že mladí nekupují v coffe shopech tolik jako přijíždějící cizinci, pro které je to velká atrakce a šance svobodně kouřit marihuanu. Za čas už bude možná marihuana pouze drogou střední generace," říká v coffe shopu Bassment Peter a jeho partička si objednává novou "várku" jointů.
|
Marihuana se prosazuje při léčbě Marihuana jako lék se používala již před 5000 lety v čínské medicíně. Také šest set Kanaďanů má již několik let povoleno od své vlády, aby si mohli pěstovat pro potřeby léčby tuto drogu. I ve 14 amerických státech a v Austrálii ji smějí ve zvláštních případech aplikovat lékaři pacientům. Využití při léčbě zvažuje i Británie. Důkazy o tom, že marihuana jako lék funguje, však neexistují. Tisíce pacientů po světě však potvrdily, že jim pomáhá při zmírňování vedlejších účinků chemoterapie, která se používá při léčbě rakoviny, v případech nechutenství u AIDS nebo při potlačení strnulosti u roztroušené sklerózy. V Nizozemsku ji při léčení už před "vstupem" do lékáren používalo 7000 lidí a jejich počet prý teď poroste. Podle českého ministerstva zdravotnictví se o podobném využití při léčení u nás neuvažuje, protože marihuana nadále patří do skupiny nepovolených drog. |
