Zvláštní soud v Bangladéši islamistu Ghulama Azama podle BBC shledal vinným ze zločinů během války za nezávislost v roce 1971. Azam byl mimo jiné obviněn z podílu n amasových vraždách a znásilňování, spiknutí a pobuřování.
Masakr a odvetaVznik Bangladéše, do té doby známého jako Východní Pákistán, provázely v roce 1971 řeže, které si vyžádaly (dle nejvyšších odhadů) životy tří milionů lidí. Střízlivější odhad mluví o 200 až 500 tisících. Pákistánská armáda ze západní, urdsky hovořící části země tehdy s pomocí místních spojenců plánovitě likvidovala bengálskou nacionalistickou inteligenci, která usilovala o nezávislý stát (poté opravdu vzniknuvší Bangladéš). Bengálci pak v odvetě za masakry zabíjeli členy propákistánských milicí a jejich údajné sympatizanty. |
Na zločinech se podle soudu podílel především vytvořením milic, které se sanžily zabránit nezávislosti tehdejšího Východního Pákistánu. Islamistické jednotky podle soudu rozpoutaly krveprolití a sám Azad se podle obžaloby dopustil vraždy a mučení.
Obžaloba navrhovala Azamovi původně trest smrti kvůli své účasti na vyvražďování a znásilňování tisíců lidí, nakonec mu byl kvůli pokročilému věku vyměřen mírnější trest. Podle obhajoby jsou ale údaje o zločinech založené pouze na novinových článcích o Azamových projevech a nic z toho nebylo dokázáno.
Azam přitom čelil více než šedesáti obviněním ze zločinů proti lidskosti. Všechna obvinění popřel, podle jeho sympatizantů byla obvinění politicky motivovaná. Islamisté sympatizující s Bangladéšským islámským společenstvím (Džamáate islámí), které Azam mezi lety 1969 až 2000 vedl, proti rozsudku hlasitě protestují v ulicích a vyzvali ke generální stávce.
V Bangladéši bylo v poslední době odsouzeno už pět vůdců Džamáate islámí. Předchozí rozsudky také vedly k násilným protestům. Od ledna během nepokojů zahynulo více než 100 lidí. Policie podle BBC zasáhla i v pondělí proti vzbouřeným islamistům, kteří proti rozsudku protestovali v Dháce a několika dalších městech. Mezi zraněnými jsou podle policie i novináři.
Zvláštní soud zřídila bangladéšská vláda v roce 2010 s cílem vypořádat se s těmi, kdo během války kolaborovali s pákistánskými silami. Podle lidskoprávních organizací ale tribunál nesplňuje mezinárodní právní normy.
Dnes devadesátiletý Azam byl během občanské války předsedou Džamáate islámí a mnohými je považován za jejího duchovního vůdce. Podle svých stranických kolegů je Azam islamistický filozof, který se silně stavil proti bangladéšské nezávislosti kvůli tomu, že rozdělovala muslimskou komunitu.
