Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dháka odsoudila stařičkého islamistu za masakry z bojů o nezávislost

  11:47aktualizováno  11:47
V Bangladéši padl dlouho očekávaný rozsudek. Islamistický vůdce obviněný za válečné zločiny během války za nezávislost byl odsouzen k devadesáti letům vězení. Rozsudek proti islamistickým vůdcům je již pátý v řadě a v ulicích Dháky dochází k násilným střetům.

Bangladéšský islamista Ghulam Azam přijíždí k soudu (15. července 2013) | foto: Profimedia.cz

Zvláštní soud v Bangladéši islamistu Ghulama Azama podle BBC shledal vinným ze zločinů během války za nezávislost v roce 1971. Azam byl mimo jiné obviněn z podílu n amasových vraždách a znásilňování, spiknutí a pobuřování.

Masakr a odveta

Vznik Bangladéše, do té doby známého jako Východní Pákistán, provázely v roce 1971 řeže, které si vyžádaly (dle nejvyšších odhadů) životy tří milionů lidí. Střízlivější odhad mluví o 200 až 500 tisících. Pákistánská armáda ze západní, urdsky hovořící části země tehdy s pomocí místních spojenců plánovitě likvidovala bengálskou nacionalistickou inteligenci, která usilovala o nezávislý stát (poté opravdu vzniknuvší Bangladéš). Bengálci pak v odvetě za masakry zabíjeli členy propákistánských milicí a jejich údajné sympatizanty.

Na zločinech se podle soudu podílel především  vytvořením milic, které se sanžily zabránit nezávislosti tehdejšího Východního Pákistánu. Islamistické jednotky podle soudu rozpoutaly krveprolití a sám Azad se podle obžaloby dopustil vraždy a mučení.

Obžaloba navrhovala Azamovi původně trest smrti kvůli své účasti na vyvražďování a znásilňování tisíců lidí, nakonec mu byl kvůli pokročilému věku vyměřen mírnější trest. Podle obhajoby jsou ale údaje o zločinech založené pouze na novinových článcích o Azamových projevech a nic z toho nebylo dokázáno. 

Azam přitom čelil více než šedesáti obviněním ze zločinů proti lidskosti. Všechna obvinění popřel, podle jeho sympatizantů byla obvinění politicky motivovaná. Islamisté sympatizující s Bangladéšským islámským společenstvím (Džamáate islámí), které Azam mezi lety 1969 až 2000 vedl, proti rozsudku hlasitě protestují v ulicích a vyzvali ke generální stávce.

V Bangladéši bylo v poslední době odsouzeno už pět vůdců Džamáate islámí. Předchozí rozsudky také vedly k násilným protestům. Od ledna během nepokojů zahynulo více než 100 lidí. Policie podle BBC zasáhla i v pondělí proti vzbouřeným islamistům, kteří proti rozsudku protestovali v Dháce a několika dalších městech. Mezi zraněnými jsou podle policie i novináři.

Zvláštní soud zřídila bangladéšská vláda v roce 2010 s cílem vypořádat se s těmi, kdo během války kolaborovali s pákistánskými silami. Podle lidskoprávních organizací ale tribunál nesplňuje mezinárodní právní normy.

Dnes devadesátiletý Azam byl  během občanské války předsedou Džamáate islámí a mnohými je považován za jejího duchovního vůdce. Podle svých stranických kolegů je Azam islamistický filozof, který se silně stavil proti bangladéšské nezávislosti kvůli tomu, že rozdělovala muslimskou komunitu.

Dháka, Bangladéš

Dháka, Bangladéš

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.