Chorvati po letech vstupují do EU. Měli přísné podmínky, říká balkanista

  • 215
Čechy oblíbené Chorvatsko se v pondělí stane osmadvacátým členem Evropské unie. Za jeho dlouhou cestou k uznání stojí podle balkanisty Filipa Tesaře z Ústavu mezinárodních vztahů i to, že mělo pro vstup nebývale přísné podmínky. "To, o čem se v případě Bulharska a Rumunska předpokládalo, že se doladí po vstupu, mělo být nyní hotovo předem," říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Pocítí nějak vstup Chorvatska do unie čeští turisté?
Bezprostředně asi ne. Nezmění se ceny ani zákony. Například vstup a pobyt na občanku umožňuje Chorvatsko občanům všech států EU již od roku 2005.  Chorvatsko se ve snaze přilákat turisty chová tedy již s předstihem tak, jako by bylo v Schengenu. Tam však vstoupí až s odstupem několika let, podobně jako Česko. To je záležitost technického zabezpečení společné schengenské hranice, která bude v případě Chorvatska dlouhá.

Čím může Česko Chorvatsku pomoci? Přivítali Chorvaté, že Česko umožní Chorvatům pracovat v Česku hned po vstupu?
Myslím, že přivítali, ale neberou to jako příliš významnou věc. Výdělky v Česku jsou v porovnání s Německem, Rakouskem dosti nízké, jen málokdo spatřuje v Česku pracovní destinaci, která by mu měla umožnit řešit obtížnou osobní materiální situaci. Česko může Chorvatsku nyní pomoci zejména uváděním do agendy EU. Prostě jako starší a o něco zkušenější kolega zasvěcující nováčka a pomáhající mu zorientovat se.

Proč trvala cesta Chorvatska do Evropské unie tak dlouho?
Byly přísnější podmínky vyjednávání. To, o čem se v případě Bulharska a Rumunska předpokládalo, že se doladí po vstupu, mělo být nyní hotovo předem. Svým způsobem pomalejší postup vyhovoval velké části EU. Rozhovory ukazovaly, že jedna západobalkánská země má šanci, ale současně ty další nebyly příliš žádoucí. Takže bylo ideální, když jedna země vyjednávala, ale nepřistupovala, a další čekaly. Takový přístup byl příznačný hlavně pro německo-francouzský tandem.

Je Chorvatsko na vstup připraveno lépe, než bylo Bulharsko a Rumunsko?
Třeba z hlediska kvality vládnutí je Chorvatsko připraveno zhruba stejně dobře, jakkoli to tak třeba na první pohled nevypadá. Zatímco Bulharsko už dlouho přešlapuje na místě, Chorvatsko má potenciál ke zlepšování. Celkově Chorvatsko vstupuje o něco hůře připraveno než Česká republika. U Česka to byla lepší dvojka. Chorvatsko se blíží ke dva minus. Musí se ale brát v potaz i to, že podmínky mělo nastavené tvrději. V dobré hospodářské kondici Chorvatsko rozhodně není, krize na něj dolehla mnohem tíživěji než na Česko . O polovinu narostla nezaměstnanost, cenová hladina v porovnání s příjmy většiny obyvatel je poměrně vysoko a krize to dále prohloubila.

Co Chorvatům vstup do unie přinese?
Psychologickou jistotu, kotvu, dále potvrzení, že patří nikoli na Balkán, ale do střední Evropy. Dost už jim přineslo samotné vyjednávání. Týká se to implementace různých evropských norem i boje s korupcí.

Mají už Chorvaté za sebou reflexi akce Bouře z roku 1995 namířené proti chorvatským Srbům? Statisíce lidí tehdy musely opustit své domovy.
Chorvaté a vláda to pokládají za ukončené. Z pohledu Srbů, kteří se chtěli vrátit, už to ukončené v zásadě bývá také. Již se většinou nesetkávají třeba s tím, že by na ně koukali na úřadech divně a šikanovali je. Relativně nejlépe je Srbům ve východní Slavonii. Jinde, i když jsou třeba v obci či v okrese ve většině, bývají stále silně diskriminováni. To se pomalu mění tím, že se nyní rozbíjejí oligarchické stranické kliky v okresech někdejší Srbské krajiny, které se tam vytvořily po válce a které žily z příspěvků na obnovu. Stát už ale nemá peníze a utahuje kohoutky.

Je generál Ante Gotovina, který velel v roce 1995 operaci Bouře, stále hrdina pro drtivou většinu Chorvatů?
Ano.

Lze pro období let 1992-1999 použít termín "režim prezidenta Franjo Tudjmana"? V čem měla tehdejší chorvatská situace největší "demokratický deficit". Dalo by se tehdejší období přirovnat k vládě HZDS a Vladimíra Mečiara na Slovensku?
Nejsprávnější je asi označení poloautoritativní režim. K Mečiarovi a HZDS se to dá přirovnat, ale s tím, že Tudjmanův režim dospěl dál, Mečiar musel stále o svou pozici nějak bojovat, udržovat ji. Společným rysem je přesun politiky do kabinetů, do zákulisí, především do úřadu prezidenta, kde vskrytu o zásadních otázkách rozhodovali nikým nevolení lidé, které si do svého okolí prezident vybíral do značné míry na základě loajality k vlastní osobě. Dalším společným rysem bylo široké využívání tajných služeb a vzájemné vnitřní propojení různých tajných služeb, šikanování nezávislých médií, izolacionismus v zahraniční politice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video