Ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová odkázala požadavky Svobodných do arzenálu jejich politických a provokačních triků, napsal rakouský list Die Presse.
Mimo jakoukoli pochybnost ovšem je, že tato protiprávní ustanovení je nutné zrušit a že se i státy jako Česká republika a Slovinsko musejí kriticky rozejít s temnými stránkami své minulosti. Mimo jakoukoli pochybnost také je, že by bylo ideální, kdyby se tak stalo ještě před jejich vstupem do Evropské unie. A způsob, jakým Praha zatočila s Rakouskem a s rozhovory, jejichž termín už byl stanoven na začátek roku, je nepřijatelný, uvedl deník.
Toto téma je však příliš citlivé na to, aby se stalo předmětem vydírání. Erhard Busek jako vládní zmocněnec pro rozšíření EU může se svými kontakty a svým "know-how" dokázat pravděpodobně víc než populistické výhrůžky z rakouské provincie. "V této spojitosti se musíme ptát, proč si FPÖ právě teď vyhlédla Erharda Buseka a sousedy na severu a jihu Rakouska jako oblíbený terč. Nemyslí si přece vážně, že se Praha a Lublaň těchto pohrůžek zaleknou?" píše Die Presse.
"Co je tedy cílem? Vyvíjet nátlak na koaličního partnera (lidovou stranu - ÖVP)? Dát evropské čtrnáctce záminku, aby nadále považovala Svobodné za stranu nepřátelskou Evropě? Nebo prostě jen vyvolávat rozruch? Všechno je možné, a to je škoda. S věcí samou, totiž Benešovými dekrety, to totiž nemá nic společného," uzavírá deník.
|
Jugoslávské dekrety z roku 1943 a československé Benešovy dekrety z roku 1945 nařídily vyvlastnění a vysídlení příslušníků německých menšin po válce. Deset procent z asi tří miliónů vysídlenců při tom údajně zahynulo. Většina z těch, kdo přežili, se usídlila v Bavorsku, zbytek v Rakousku. |
V posledních dnech vystupňovala rakouská Strana svobodných (FPÖ) s Jörgem Haiderem nátlak na Českou republiku na zrušení Benešových dekretů s tím, že se zasadí o zablokování vstupu České republiky do EU, pokud dekrety nebudou zrušeny.
Haiderovy podmínky pro vstup do EU se týkají i Slovinska. Svobodní požadují zrušení jugoslávských zákonů, které vydala v roce 1943 Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ).
