Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Všichni prezidentovi muži

  11:09aktualizováno  11:09
Podstatných změn doznal i hradní tým. Ačkoli v něm pracuje téměř shodný počet lidí, jako za Klausova předchůdce, dalo v souvislosti se střídáním prezidentů výpověď kolem šesti desítek zaměstnanců. Stejný počet jich zde nalezlo nové místo.

Jedním z Klausových nejbližších je jeho mluvčí Petr Hájek | foto: Václav PancerMF DNES

K 27. březnu 2007 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky 103 zaměstnanců, v lednu 2003, před nástupem Václava Klause, to bylo jen o jednoho více.

Na konečném číslu se však také podílejí organizační změny, kdy bylo do Kanceláře prezidenta republiky v letech 2003 až 2005 převedeno 26 zaměstnanců ze Správy pražského hradu. Pro Hrad pracuje také několik externistů.

Kancléř Weigl však přesto připouští, že počet zaměstnanců je nižší. Ušetřené peníze tak kancléř mohl rozdat na odměnách. Práce v kanceláři prezidenta republiky je totiž jednou z nejméně placených ve státní správě.

I proto se snažil Hrad v minulých letech navýšit svůj rozpočet, který z drtivé většiny jde na údržbu Pražského hradu. Požadovaných 25 milionů navíc se však kanceláři v Poslanecké sněmovně nepodařilo prosadit.

Rozpočet je tedy hubenější, než za prezidenta Havla, kdy kancelář zaměstnávala různé specialisty - například v politickém odboru. Dnes kancelář požaduje lidi s obecným politickým přehledem a obecnější kvalifikací, kteří si práci rozdělí mezi sebe.

Ze začátku to drhlo
Počáteční nástup Klausových lidí byl provázen neshody mezi starým a novým osazenstvem Hradu. Ti původní tvrdili, že nový prezident chce vše, co zanechal jeho předchůdce, zničit. Nová prezidentská kancelář zase prohlašovala, že původní Havlův pracovní tým byl neefektivní.

Výpovědi se však příliš rozdávat nemusely, mnoho lidí je podalo samo od sebe už v době, kdy bylo jasné, že na Hrad usedne právě Václav Klaus.

Velké změny tak zpočátku přinesly mírné komplikace, než se nová kancelář prezidenta "zapracovala". Přesto v hradních kancelářích zůstala asi padesátka lidí, kteří zde pracovali již za Václava Havla.

Mezi novými jsou pak kromě blízkých Klausových kolegů převážně mladí lidé, spíše neznámí. Špičkové odborníky si totiž hrad nemůže dovolit, podle slov kancléře nemá totiž na jejich odměnu dostatečný rozpočet.

Noví i staří pracovníci Hradu naznačují, že s příchodem Klause se změnil i styl. Nový prezident chce mít vše pod kontrolou, o všem chce vědět a o všem chce být informován. A to i včetně nepatrných změn.

Navíc se do práce pustil s plným elánem, chodí do ní před devátou a vysoké tempo požaduje i po ostatních. Přesto i on po čase kvůli přechození virového onemocnění zkolaboval. Znovu pak onemocněl i během letních měsíců. Lékaři mu tehdy doporučovali, aby své tempo zmírnil a více se šetřil.

Muži kolem prezidenta
Mezi nejbližší spolupracovníky hlavy státu patří trojice Ladislav Jakl, Petr Hájek a Jiří Weigl. První je tajemníkem, druhý dlouholetým poradcem, třetí již zmíněným prezidentským kancléřem.

Ladislav Jakl je Klausovým tajemníkem, ředitelem politického odboru. Václavu Klausovi radil už v době předsednictví ODS. S médii má tedy bohaté zkušenosti. Jeho koníčkem je hudba, hraje se skupinou Folimanka Blues.

Petr Hájek je ředitelem odboru vnějších vztahů a Klausův mluvčí. Je odpovědný za styk s novináři. Spisovatel a publicista Hájek stál před rokem 1989 u zrodu časopisu Reflex a byl i jeho šéfredaktorem. Zde se také s Václavem Klausem poprvé setkal. Na začátku 90. let tak pro něj začal pracovat, napsal s ním knihu rozhovorů "Narovinu" a podílel se i na přípravě volebních kampaní Občanské demokratické strany.

Kancléř, neboli vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, Jiří Weigl je původním povoláním ekonom. Vystudoval vysokou školu ekonomickou, poté orientalistiku a arabistiku. Od roku 1989 pracoval v Ekonomickém ústavu Akademie věd, odkud si ho tehdejší ministr financí Klaus povolal do svého úřadu.

S Klausem se však znal už z 80. let, kdy docházel na jeho ekonomické semináře. K šéfovi ODS byl vždy loajální a to až tak, že když mu byla v době po pádu Klausovy vlády nabídnuta pozice ministra financí, příležitosti nevyužil.

V letech 1993-1998 byl členem dozorčí rady IPB, později také seděl v dozorčí radě Sokolovské uhelné či Českého Telecomu. Od roku 1997 pracoval jako ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP).

Jiřího Weigla ve vedení Kanceláře zastupuje Petr Mužák.

Kromě nich se ale kolem prezidenta republiky pohybuje několik dalších lidí, kteří mají přesně rozdělené pravomoci.

Jindřich Forejt, protokol. Organizačně zajišťuje výkon ústavních pravomocí prezidenta, které souvisí se zastupováním státu navenek. Připravuje i oficiální části prezidentova programu.

Ladislav Mravec, zahraniční odbor. Diplomat a bývalý disident, připravuje dokumenty, které prezidentovi pomáhají při rozhodování v zahraničních záležitostech

Jan Bárta, vede legislativní odbor, který připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta republiky v souvislosti s výkonem jeho ústavních práv a legislativních povinností.

Libuše Benešová, řídí odbor spisové a archivní služby Kanceláře i Správy Pražského hradu.

Ivo Zbořil, vojenský odbor. Zajišťuje úkoly pro prezidenta coby vrchního velitele ozbrojených sil.

Mezi původní Klausovy spolupracovníky z období, kdy se Hradní tým utvářel, patřil i novinář Tomáš Klvaňa. Klausův tiskový mluvčí však ve své pozici dlouho nezůstal a po pár měsících Hrad oznámil, že odchází vyučovat zpět na pražskou New York University.

Média spekulovala, že k tomu vedla zřejmě nesouhra s prezidentem. Tiskový mluvčí zakoušel horké chvilky, když musel hned zkraje Klausova prezidentování vysvětlovat, jak hlava státu myslela například některé výroky pro francouzský list Le Figaro.

Mezi další Klausovy blízké spolupracovníky a poradce patří dva interní poradci Tomáš Haas a Michal Petřík, externě pro prezidenta pracují (či pracovali) Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku (dokud ho vedl Jiří Weigl, byl Mach tajemníkem CEPu, po Weiglově odchodu nyní CEP řídí sám), Marek LoužekBoris Štastný, Jiří Tomáš Payne, Leopold Benda, Stanislava Janáčková, Jan Petrůj, Jan Skopeček, Martin Slaný, částečně i Miroslav Macek a další.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Kvůli srpnové vichřici budou na Šumavě zavřené některé stopy pro běžkaře

Srpnová vichřice poničila na Šumavě 120 tisíc kubíků dřeva v místech, kde se smí těžit, další tisíce kubíků pak zetlejí v bezzásahových oblastech. Některé...  celý článek

Z domů na okraji Týna nad Vltavou jsou chladicí věže nepřehlédnutelné. Snímek...
Potřebujeme nové jaderné bloky, jen ČEZ to neutáhne, notovali si politici

Byla to až dojemná shoda. Politici napříč stranami byli v pátek ve Sněmovně za jedno, že je nutné postavit další jaderné bloky. Zástupci dvou největších stran...  celý článek

Před komisí hovořil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (29. srpna 2017).
Politici se nás snaží nenápadně omezovat, tvrdí šéf žalobců Zeman

V poslední době roste tlak na státní zastupitelství, politici by rádi omezili pravomoci žalobců. Myslí si to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pro iDNES.cz...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.