Jenže sotva by to další, například stříbrný David Rath či bronzový Mirek Topolánek, zvládli nějak důstojněji. Jisto je, že čtvrtý v pořadí, Václav Klaus, by dal najevo, že podobné recese se válejí v bahně hluboko pod rozlišovacím horizontem jeho spasitelského poslání. V každém případě se papaláši zachovají vždy nějak papalášsky.
Hra na Českého papaláše je neuctivá, ba pohrdavá. Jenomže jak známo, Češi nemají rádi své politiky. V politice však "rád" a "nerad" nejsou žádným kritériem.
Platí tu pouze tvrdé "má dáti" a "dal". Zkušený občan nedá na sliby. A zvolence, z nichž vesměs čiší, že závazky, které nabízejí, nemyslí vážně, vidí jako papaláše. Podle momentálních "zásluh" v pořadí: papaláš číslo jedna, dvě, tři a tak dále. Ale vždy papaláš. Lidé, když mají pocit, že jimi někdo opovrhuje, také opovrhují. Jak dostávají, tak dávají.
A pak přijde komediální oprátka, z níž je papalášům těžké se vyvléct... a situaci mají zachraňovat statečné manželky.