Vrchol oslav oranžistů v Severním Irsku proběhl klidně

Srážky protestantů a katolíků, které v Severním Irsku běsnily od začátku července, vyvrcholily ve středu 12. relativně klidným pochodem v Belfastu. Průvod oranžistů narazil na ocelová vrata, která ho spolehlivě oddělila od katolické části města.
Oslavy připomínají, že přesně před třemi sty deseti lety protestanté porazili katolíky u řeky Boyne. Nepokoje, které provokavali oranžisté svými pochody, si vyžádaly celkově jednu oběť.

Proč oranžisté pochodují severoirskými městy

Na pochody se v různých částech Severního Irska vydávají každoročně desetitisíce oranžistů. Začínají 1. července. Nejvýznamějším dnem v roce je však pro ně 12. červenec, kdy také pochody vrcholí.

Bitva na řece Boyne, v níž v tento den v roce 1690 zvítězil protestantský král Vilém III. Oranžský nad katolickým králem Jakubem II., sice z vojenského hlediska neměla ve své době velký význam, pro oranžisty je však jasným důkazem toho, že jejich
kořeny jsou v Severním Irsku hluboce zapuštěny.

Ve městě Larne poblíž Belfastu byl v noci z úterý 11. července na středu zastřelen muž. Podle nepotvrzených informací BBC se stal obětí vnitřního boje mezi radikálními protestanty.

V předvečer výročí se po celém Severním Irsku rozhořely oslavné hranice na počest historického vítězství v bitvě u řeky Boyne severně od Dublinu, která má pro severoirské protestanty velký psychologický význam. Na mnoha místech byly tyto oslavy poznamenány násilnostmi.

V západní části Belfastu protestantští extremisté stříleli do vzduchu z automatických a ručních zbraní, střelba se ozývala poblíž oslavné hranice také v centru hlavního města.

Násilí posledních dní ohrožuje politický vývoj v Severním Irsku, které v uplynulých dvou letech udělalo velký krok k tomu, aby se po třech desetiletích sektářského násilí s pochmurnou bilancí 3600 mrtvých stalo normální zemí.

Spor o katolické ulice
Oranžisté se již tradičně snaží při pochodech procházet ulicemi, kde tradičně žijí katolíci. V tom jim policie brání, což protestanti nelibě nesou.

Nepokoje proto propukly například ve městě Portadown, když oranžisté nesměli v neděli při pochodu projít katolickou ulicí. Militantní protestanti házeli v noci po policistech různé předměty a zapalovali vozidla. Policie zasahovala proti davu demonstrantů plastikovými střelami a vodním dělem. Přes 20 policistů a několik vojáků bylo zraněno. Jeden voják byl zasažen zápalnou bombou.

Škody napáchané při protestech oranžistů
(k 11. červenci)

Podle policejních statistik bylo od 1. července zaznamenáno 280 útoků na bezpečnostní jednotky, z toho třináctkrát byly tyto jednotky ohrožovány střelbou zbraní. Celkem bylo zraněno 57 policistů a čtyři vojáci. Od začátku měsíce bylo také poškozeno 77 domů, 55 komerčních objektů a 358 automobilů. Téměř 150 lidí bylo zatčeno.

Ochromená provincie
V Belfastu a dalších Severoirských městech měly v uplynulých dnech mnohé úřady, obchody, pošty a kavárny zkrácenou pracovní dobu. Již brzy odpoledne byla jejich centra takřka vylidněná.

Zaměstnavatelé poslali už po obědě své zaměstnance domů, aby je ušetřili problémů, které způsobují pochody oranžistů. Na mnoha místech nefungovala veřejná doprava, silnice byly zablokovány, někde byly dokonce uzavřeny dálnice. Odborníci odhadují, že protestní akce oranžistů přijde provincii na mnoho milionů liber.

Vláda oranžisty marně vyzývala ke klidu
Britská vláda vyzývala Oranžský řád v Severním Irsku, aby jednoznačně odsoudil násilí, jež v propuklo v provincii v souvislosti s pochody oranžistů.

Britský ministr pro Severní Irsko Peter Mandelson prohlásil, že Oranžský řád musí násilí odsoudit a snažit se mu zamezit, protože v sázce je jeho prestiž.

Oranžisté na to reagovali tím, že ve městě Portadown apelovali na obyvatele provincie, aby na protest proti omezování pochodu policií vyšli do ulic.

Děti hrají v nepokojích důležitou roli

Vyrůstat v Belfastu je pro mnohé mladé uličníky náramná zábava - rodiče je chválí za to, že skandují sektářské nadávky nebo že hází dlažební kostky na policii, píše Reuters.

"Za tohle bude celý týden dostávat tyčinky Mars. Roste z něj hrdina," pochvaluje si jeden z místních katolíků s pohledem upřeným na prchajícího mladíka, který právě hodil kámen na skupinku protestantů v místě nepokojů na severu města.

Nedaleko od něj si protestantské děti vyznačují své území malováním obrubníku červeně, bíle a modře - barvami britské vlajky "Union Jack" - a jiní mladíci se za dohledu svých rodičů pokoušejí zapálit irskou trikolóru.

Další děti šplhají na stožáry pouličních lamp a rozvěšují tam vlajky "Union Jack" a oranžové praporce protestantského krále Viléma Oranžského, který krvavě rozdrtil katolické oddíly krále Jakuba II.

Oranžisté prožívají své tradiční období pochodů, jimiž oslavují historické vítězství Viléma III. Oranžského nad katolickým králem Jakubem II. před třemi stoletími. Jejich letošní oslavy si vyžádaly první oběť (12. července 2000).

Bývalý vůdce Bojovníků za svobodný Ulster Johnny Adair přistižený u jednoho ze stovek ohňů zapálených při pochodech oranžistů, 12. července 2000.

Chlapec má na obličeji namalovanou vlajku Ulsterských unionistů (protestanti), 12.července 2000.