V dvou e-mailech odeslaných z internetové kavárny po něm žádal okamžité zastavení vyšetřování a 25 milionů korun. "Jinak zveřejním údaje o majitelích dvou a půl milionů sporožirových účtů," hrozil tehdy mladík. "Tím by banku úplně znemožnil a tak jsme ty maily rozhodně nebrali na lehkou váhu," přiznal Baran.
Před městským soudem Vozár svého činu litoval
Při červencovém projednávání soudu Vozár své počínání označil za hloupé. "V těch dnech mě vyděsila každá projíždějící policejní dodávka. Chtěl jsem, aby to celé rychle skočilo."
Ačkoliv i státní zástupkyně v červenci navrhla pro obžalovaného Jakuba Vozára pouze podmíněný trest, soudci nakonec přitvrdili a poslali mladíka na pět let do vězení. "Jeho jednání bylo promyšlené a mělo zištný motiv. Kvůli několika polehčujícím okolnostem jsme mu nakonec vyměřili trest na samé dolní hranici trestní sazby, která v jeho případě byla pět až dvanáct let," uvedl předseda senátu Bohuslav Horký.
I díky tomu, že se mladík ihned po svém zatčení přiznal a pak s policií vzorně spolupracoval, si svůj trest odpyká ve věznici s mírnějším režimem - ve věznici s dohledem.
Jakub Vozár skutečně nevypadá jako protřelý kriminálník: menší, tichý, nenápadný. Kdykoliv však mu dal soud slovo, mluvil jasně srozumitelně, bylo patrné, že počítačům rozumí a jeho obhajoba nepostrádala logiku. Především však několikrát zdůrazňoval, že svého počínání lituje a všem dotčeným se omlouval. Omluvy se dočkal i exředitel banky Dušan Baran.
Ještě během svého trestního stíhání poslal omluvné dopisy klientům spořitelny, jejichž data a výpisy z účtů použil jako vábničku a důkaz pro ty, kteří by snad měli zájem o další (již placené) informace.
Nakonec se ale ukázalo, že obžalovaný ve skutečnosti tak trochu blufoval a neměl v ruce tolik informací, jak tvrdil a přes internet nabízel zhruba deseti marketingovým firmám. Jako zaměstnanec spořitelny pracoval v blízkosti tiskáren, na nichž se tiskly výpisy ze sporožirových účtů. Na dva CD-ROMy si zkopíroval pouze část databáze, která uváděla pohyb na několika účtech za měsíc srpen. Rozhodně neměl přístup k celé databázi a nemohl "on-line" sledovat denní pohyby na účtech.
Konec kanceláře číslo 278
Příležitost dělá zloděje - i tak by se dalo přeložit to, co zaznělo v soudní síni z úst svědků, ale i předsedy senátu Bohuslava Horkého, když četl odůvodnění rozsudku nad Jakubem Vozárem: "... zkopíroval údaje, k čemuž využil nepořádky v bezpečnostním systému České spořitelny," řekl mimo jiné. "Přístupové heslo? To bylo takovým veřejným tajemstvím. Dalo se jednoduše zjistit," popsal pořádky v bance jeden ze svědků, Vozárův bývalý kolega, s nímž obýval jednu kancelář.
"Obžalovanému se dala práce, ke které neměl oprávnění, a nikoho to nezarazilo. Trošku mě ten postup vedení spořitelny překvapoval, vždyť šlo o přístup k velmi cenným údajům," dodal další z bývalých spolupracovníků.
Tato prohlášení tak potvrzovala teorii Jakuba Vozára, že svým jednáním chtěl pouze upozornit na nedostatečnou ochranu osobních údajů klientů ze strany vedení spořitelny.
Vozárovi nepřímo pomohli i zaměstnanci banky, kteří odpovídají za bezpečnost dat: shodli se totiž na tom, že po aféře spořitelna zavedla několik opatření, aby se podobným excesům zabránilo. "Zpřísnil se režim pohybu zaměstnanců, zavedl se systém tak zvaných čtyř očí, aby někteří pracovníci nemohli do databází tajně vstupovat, pokud to není nezbytně nutné," přiznal jeden z nich.
Zasvé například vzalo celé osazenstvo kanceláře číslo 278, v níž obžalovaný pracoval. Všech šest jejích obyvatel dostalo okamžitou výpověď. Když se totiž okruh podezřelých osob postupně zužoval, vzali si specialisté "do parády" počítače všech šesti pracovníků této kanceláře. Zjistilo se mimo jiné, že mladíci mají na služebních strojích nainstalovány soukromé modemy, nelegální softwary, či dokonce tak zvané vypalovačky, pomocí kterých si kopírují různé programy či nahrávají cédéčka.
I kvůli vyšetřování, které nakonec skončilo špatně především pro Jakuba Vozára, dostalo výpověď i jeho pět kolegů. Nikdo z nich se dosud proti okamžitému "vyhazovu" neohradil.
"I to svědčí o poměrech, které v bance byly. Ale nemyslím, že by tomu tak bylo jen ve spořitelně," prohlásil tehdý jeden z vyšetřovatelů, kteří na případu pracovali.
