Obhájkyně obžalované v odvolání tvrdila, že Jaroslava Panská byla svým milencem týrána, podle ní šlo až o obdobu domácího násilí. Žena se prý chtěla s mužem rozejít a strhla se hádka. Milenec ji uchopil tak silně, že podle obhájkyně dostala strach, a to vyvolalo její reakci.
"Kdyby na stole neležel nůž, ale jiný předmět, tak by použila ten. Nebylo to ani cílené a ani promyšlené," řekla. Upozornila také na to, že útočník měl výraznou fyzickou převahu, a tak lze i použití nože považovat za přirozené.
Vražda se stala v pražských Modřanech. Panská svého milence zabila jedinou ranou ve chvíli, kdy byli spolu sami v kuchyni. Podle znalců se musela napřáhnout a použít velkou sílu. Nůž totiž projel chrupavčitou částí pátého žebra, probodl srdce a zastavil se až o páteř. I proto odvolací soud odmítl, že šlo jen o pouhou obranu.
Obhájkyně neuspěla ani s tvrzením, že se nejednalo o vraždu, ale jen o zabití, kde je nižší sazba. Argumentovala, že Panská jednala v silném rozrušení ze strachu a úleku, jak o tom mluví zákon.
"Chtěla bych připomenout rozhodnutí Nejvyššího soudu, že hněv a vztek spolu ovlivněním alkoholem nelze označit za omluvitelné hnutí mysli," reagovala soudkyně Jaroslava Maternová na fakt, že Panská byla podle znalce ve stavu těžké opilosti.
Verdikt Městského soudu v Praze označila soudkyně za velmi pečlivý. Několikrát pochválila provedené důkazy i zdůvodnění a uzavřela, že nenašla žádné vady, které by vedly k jeho zrušení. Jaroslava Panská tak musí nastoupit na deset let do věznice s ostrahou. Verdikt je pravomocný, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
