Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vraha typu Trynkiewicze by v Česku čekala léčebna či detenční ústav

  19:22aktualizováno  19:22
Propuštění vraha Mariusze Trynkiewicze vyvolalo v Polsku vlnu strachu. Lidé se bojí, že bude znovu zabíjet. V Česku by v podobném případě čekala takto nebezpečného jedince ochranná léčba, v krajním případě detenční ústav. V současnosti je v detenčních ústavech 36 chovanců.

Detenční ústav v Brně funguje od roku 2009 jako součást bohunické vazební věznice. | foto: Vězeňská služba ČR

Odsouzený pedofil Mariusz Trynkiewicz si odseděl 25 let za vraždy čtyř dětí. Na svobodu se dostal přes to, že dříve prohlásil, že venku bude znovu vraždit. (více o propuštění zde)

V Česku taková situace nehrozí. "U nás sexuální deviant zpravidla končí v ochranném léčení. Pokud by projevil negativní postoj k léčbě, pak by následovala zabezpečovací detence," řekl primář oddělení ochranné léčby psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Jiří Švarc.

Policie: Trynkiewicz je stále v Polsku

Po propuštění Mariusze Trynkiewicze se objevily spekulace, že odjel z Polska buď do Česka nebo na Slovensko. Napsal to polský bulvární deník Fakt. (více o možném pobytu Trynkiewicze zde)

České policie ale spekulace vyvrací. "Od polské policie jsem obdrželi oficiální informaci, že 52letý muž propuštěný z výkonu trestu odnětí svobody se zdržuje na území Polské republiky. Má zákaz opustit Polsko a je pod neustálou kontrolou," uvedl v úterý mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.

"Záleží na konkrétní diagnóze psychiatrů. Pokud by byl shledán nevyléčitelným a společensky nebezpečným, tak by mohl skončit v detenčním ústavu," doplnil psychiatr a soudní znalec Jiří Jelen.

Detenční ústavy fungují v Česku od roku 2009. "Detence je určena pro nebezpečné pachatele zvlášť závažné trestné činnosti, kteří se jí dopouštějí pod vlivem poruchy a ochranné léčení u nich nemá smysl nebo neumí zabezpečit ochranu společnosti," vysvětlil po vzniku detenčního ústavu v Brně jeho první šéf Petr Stožický.

"Ze zákona je to chovanec, ani vězeň, ani pacient. Má u nás zajištěné zdravotnické služby podobně jako v psychiatrické léčebně, budova i zařízení jsou ale vězeňské, jsou zde dozorci, cely i střežení jako ve věznici," uvedl v roce 2009 v rozhovoru Stožický. (celý rozhovor najdete zde)

Brněnský ústav vznikl jako první právě v roce 2009. Prvního pacienta přijal až tři měsíce poté, co začaly platit příslušné zákony. Byl jím tehdy osmadvacetiletý muž z Koryčan na Kroměřížsku, který se pokusil brutálně zabít vlastní matku. Kvůli jeho mentální retardaci ho soud neposlal do vězení, ale přímo do detenčního ústavu.

V současné době jsou v Česku detenční ústavy dva. Jako druhý začal fungovat 1. února 2013 ústav v Opavě. K 27. lednu letošního roku v něm bylo  podle údajů vězeňské služby devět chovanců. V Brně jich bylo sedmadvacet, z toho tři ženy.

Pokud se někdo dostane rozhodnutím soudu do detenčního ústavu, neznamená to, že v něm musí nutně zůstat na doživotí. Každoročně je zkoumáno, zda stále platí důvody umístění.  I zde jsou devianti léčeni, a pokud léčba uspěje, mohou být propuštěni.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.