Mubín Rajhu miloval svou mladší sestru Taslím. Mluvil o ní jako o tiché mladé dívce, která se nikdy nevzepřela rodině. Všechno se změnilo, když se Taslím zamilovala do křesťana žijícího nedaleko jejich domu. O osmnáctileté muslimce začaly rázem kolovat klepy, a nic nepomohlo, že její vyvolený konvertoval k islámu. Pro sousedy to byl pořád křesťan.
V ocelárně, kde Rajhu pracoval, se o vztahu Taslím povídalo a jejího bratra začali kolegové popichovat. „To s tím nic neuděláš? Co je s tebou? Nejsi muž,“ vzpomíná v reportáži agentury AP na některé urážky jeho kolega Ali Raza. Při vyprávění jen těžko potlačuje úsměv. Všichni kolegové se tehdy bavili tím, jak snadno ho dokázali vytočit. „Hoši tady mu řekli, že by bylo lepší, aby sestru zabil, než aby dál udržovala takový vztah,“ vzpomněl Raza.
Rajhu si tak koupil zbraň a dál v sobě dusil vztek. Doufal, že sestra přijde k rozumu a všechno se vrátí do starých kolejí. „Dal jsem jí šanci,“ vzpomněl Rajhu, který ve vazbě v Láhauru čeká na soud. Sestře prý hrozil, že si svého přítele nikdy nesmí vzít. Vystrašenou dívku dokonce donutil přísahat na Korán. Taslím se však přesto vdala.
Stalo se to v půlce srpna, když dívka odešla s mladším bratrem pro léky a byli pryč podezřele dlouho. Když Mubín druhý den na bratra uhodil, přiznal mu, že se sestra vdala a on jim byl za svědka. „Nemohl jsem to nechat být. Nemohl jsem myslet na nic jiného. Musel jsem ji zabít,“ řekl stroze Rajhu.
Vydržel týden, než vzal ze své skrýše zbraň, došel do kuchyně a jednou ranou do hlavy Taslím zabil. „Nebylo žádné volání nebo křik. Jen jsem ji zastřelil,“ řekl Rajhu stroze.
S tichým souhlasem sousedství
Jeho otce celá věc zdrtila. Ne však kvůli tomu, že je jeho dcera mrtvá, ale proto, že jeho syn nyní nemůže vydělávat a lidé se navíc dozví o Taslímině nevhodném chování. „Moje rodina je zničená. Všechno je zničené kvůli té hanebné dívce. I po tom co je mrtvá, mě ničí,“ řekl Mohammed Nasír Rajhu.
Rodina žije v chudinské čtvrti na severu Láhauru, kde tradice mají často větší sílu než zákon, a tak mnoho sousedů vraždu schvaluje.
„Jsem na toho muže pyšný. Udělal dobrou věc, že ji zabil. Nemůžeme nikomu dovolit, aby si vzal někoho, kdo nevyznává naši víru. Udělal dobře,“ uvedl reportérům vousatý muž sedící kus od domu Rajhuových.
Vraždy ze cti, jak se podobným zločinům v Pákistánu říká, jsou proti všem zákonům. Vrazi se hájí tím, že zločin provedli v zájmu rodiny a často se odvolávají na islám. Podle pákistánské Rady islámské ideologie, která pomáhá vládě sladit zákony s Koránem a sunnou, odporují „vraždy ze cti“ islámu. Klerik Raghib Hussajn Naími se v souvislosti s případem nechal slyšet, že Korán sice nedovoluje sňatek muslimky s křesťanem, ale pokud muž konvertoval, mělo to být přijato. I přesto podle něj měla být dívka potrestaná sto ranami.
V chudinských okrajových čtvrtích v Pákistánu je náboženství pevně spjaté s tradicemi a kulturou. Místní kmenové rady pak „vraždy ze cti“ posuzují jinak. V drtivé většině případů je vrahem muž a obětí žena. Muži jsou i v dnešní době vychováváni v představě, že žena musí poslouchat a zůstat v ústraní, přičemž její hodnota je přímo úměrná počtu synů, které porodí.
Pákistánky odmítají staré předsudky
Mnozí liberální Pákistánci se tyto názory snaží vymýtit. „Ženské ambice se mění. Ženy se snaží vzdorovat společenskému názoru na morálku a muži jsou stále více frustrovaní, když čelí chudobě a socio-ekonomickým tlakům, a tak kopou kolem sebe,“ uvedla pro CNN expertka na genderová studia Fazana Bariová.
Organizace Human Rights Commission of Pakistan napočítala loni 1 184 vražd ze cti, přičemž v 1 096 případech byly oběťmi ženy. Reálná čísla mohou být ještě vyšší, protože ne všechny případy byly nahlášené. Rok předtím to přitom bylo 1 005 vražd a v roce 2013 ještě o něco méně, a to 869.
Podle Anis Haroonové, bývalé předsedkyně pakistánské Národní komise pro postavení žen souvisí nárůst násilí s tím, že dorostla generace žen, které si chtějí diktovat svůj osud. Chtějí si vybrat, koho si vezmou, a chtějí samy rozhodovat o svém těle. Rozhodnutí, která jsou na Západě samozřejmá.
Skupina vlivných sunnitských duchovních v Pákistánu letos vydala islámský náboženský dekret neboli fatvu, který odsuzuje zločiny spáchané ve jménu cti jako nemorální. Pákistánská vláda se také snaží zacelit mezery v zákonech. Podle pákistánských zákonů totiž může rodina oběti prominout vrahovi, čímž ho zprostí trestu.
