U soudu se dvaapadesátiletý Raiminius pokusil hájit tím, že se jeho družka bodla do břicha sama, když ho popadla za ruku, v níž svíral nůž s třinácticentimetrovou čepelí.
Soudkyně takovou konstrukci označila za účelovou. Logické je podle ní tvrzení, že se rozčílil, když zjistil, že mu žena ledvinu darovat nechce. Dodala také, že žena měla tak těžká zranění, že nemohla být schopná odnést nůž z koupelny do zadní části domu, hodit ho do sklepa, kde vražednou zbraň našli, a znovu se vrátit na místo činu.
Raiminius měl se svou družkou devět dětí, ona sama měla ještě jedno další. Až na jedno žily všechny v dětském domově nebo u pěstounů. Vrah má podle rozsudku každému z nich zaplatit odškodné 240 tisíc korun. Stejnou částku soud přiřkl matce oběti, její sestra by měla obdržet 175 tisíc.
Rozsudek dosud není pravomocný.