Pořadatelé uvedli, že centrem města pochodovalo na 200 tisíc lidí, policie ale účast odhadla na 33 tisíc. Menší podobné demonstrace se konaly i v Marseille, Lyonu, Nice, Bordeaux a některých dalších městech.
Pořadatelé v Paříži nepustili mezi manifestanty předsedu krajně pravicového Hnutí pro Francii Philippa de Villiersa, který je známý svými požadavky zastavení přistěhovalectví a údajné islamizace Francie.
Jinak nebyly zaznamenány žádné incidenty. De Villiers v komuniké uvedl, že v účasti mu zabránilo "sektářství krajní levice". Proti původnímu oznámení na manifestaci nepřišli představitelé další krajně pravicové formace - Národní fronty.
Účastníci pochodu, který začal na náměstí Republiky, šli i kolem prodejny mobilních telefonů, kde pracoval unesený třiadvacetiletý Ilan Halimi. Únosci si ho vybrali v přesvědčení, že židovská rodina bude mít peníze na zaplacení výkupného.
Původně žádali 400 tisíc eur, tedy skoro 12 milionů korun, což nezámožná rodina nemohla dát dohromady. Postupně slevili až na 5000, ale jakémukoli kontaktu se nakonec vyhnuli.
Halimi byl po třech týdnech nalezen v agonii na jednom pařížském předměstí s popáleninami a dalšími stopami mučení na 80 procentech těla. Zemřel při převozu do nemocnice.
Zločin vzbudil svou brutalitou ve Francii šok, vlnu rozhořčení a nové úvahy o rozsahu antisemitismu v zemi. Velké znepokojení projevila židovská obec.
V souvislosti s únosem bylo zatčeno sedmnáct členů gangu, který si říkal Barbaři. Jejich vůdce byl zatčen v Pobřeží slonoviny. Podle dosavadních zjištění vyšetřovatelů má gang na svědomí i půl tuctu dalších pokusů o únos.
Ve čtyřech případech se obětí měli stát rovněž Židé, protože bandité byli přesvědčeni, že "Žid rovná se majetný". U deseti zatčených bylo obvinění rozšířeno o antisemitismus jakožto přitěžující okolnost.
