Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vražda, která změnila novodobou Anglii. K lepšímu

  11:29aktualizováno  11:29
Ve Velké Británii se završil jeden velký příběh, který započal v noci 22. dubna roku 1993, kdy byl v Londýně ubodán kvůli své barvě pleti osmnáctiletý Stephen Lawrence. Příběh, který může být příkladem toho, že vytrvalost někdy skutečně růže přináší. I když tu růže jsou pochopitelně nadále prosáklé krví a smrtí.

Jedna z kreseb, na nichž je Stephen Lawrence | foto: http://www.grandedame.co.uk/

Život na Marsu je britský televizní seriál situovaný do sedmdesátých let. Již u prvního dílu bylo jasné, že díky postavě přisprostlého, rasistického a sexistického detektiva Gena Hunta se stane seriálem kultovním. Diváci byli uhranuti jeho přímočarým, totálně politicky nekorektním stylem. Britové se zdají být občas vysíleni ustavičným hlídáním svých zobáků, usilovnou snahou o ušlechtilé a korektní chování.

Při poslechu BBC se člověku totiž občas stává, že vysílaná zpráva nebo komentář nedává smysl. Nedává smysl proto, že jasnost situace se odvíjí od rasy viníka. A BBC, stejně jako většina ostatních médií v Británii, se snaží tak důsledně být rasově „slepá“, že často volí raději neúplnost, než aby je někdo mohl  usvědčit z toho, že znevýhodňují některou z menšin. Trvalo například několik let, než se na veřejnost dostal pravdivý popis celé série  šokujících případů, v nichž skupina muslimských pasáků dlouhodobě a cíleně odchytávala  a zneužívala nezletilé bílé dívky. Ani poslanci, ani policisté, ani novináři nechtěli být viděni coby "bijci Muslimů". Jedné statečné aktivistce trvalo několik let, než konečně prosadila zmapování a zveřejnění odporného zločinu v celém jeho šokujícím rozsahu.

Zbavovat společnost rasismu a přitom šlapat na paty pokrytcům, kteří obracejí rasismus naruby, to není jednoduché. Letošní zimní měsíce byly mediálně v Anglii plné nekonečných podrobností týkajících nově objevené stopy - niterné skvrnky krve zaschlé na saku jednoho bílého londýnského gaunera před osmnácti lety.

Jedna z fotografií Stephena Lawrence

Jedna z fotografií Stephena Lawrence


Jde o následující věc: v noci 22. dubna roku 1993 byl v Londýně na zastávce autobusu k smrti ubodán mladík s ambicí studovat architekturu. Osmnáctiletý Stephen Lawrence zemřel, protože byl „negr“. A když na Lawrencův případ vzpomíná bývalý ministr vnitra, první, co si vybavuje, je "neodbytné podezření, že kdyby bývalo šlo o nevinného mladíka bílé pleti, zavražděného černými hulváty, policie by si dala  větší práci s dohledáním důkazů a s jejich usvědčením".

Jenom díky urputné vytrvalosti Lawrencových rodičů, a rozhořčení médií, které odmítly uznat nevinu inkriminovaných mladíků a volně o nich referovali coby o vrazích, ministr vnitra ustavil speciální komisi, která pak s neúprosnou zevrubností a zdrcující systematičností (vlastní snad jen někdejším koloniálním vládcům) objevila v Lawrencově případě naprosto jasná pochybení a v policejních složkách identifikovala projevy "institucionálního rasismu" a "kolektivního selhání".  A komise přišla s 69 podrobnými doporučeními, jak zvýšit autoritu policie mezi rasovými menšinami. Anglická policie byla tak dotlačena k bezprecedentní sebereflexi a k revoluční změně v přístupu k rasovým menšinám.

Celý systém stížností a postihů týkajících se policie prošel dramatickou reformou. Policie byla dotlačena k tomu, aby zvýšila zastoupení černých a asijských rasových příslušníků tak, aby procentuálně věrněji odráželi situaci v dané oblasti. Díky tomu se počet "nebílých" příslušníků policie v Londýně od roku 1999 více než ztrojnásobil. Zásluhou Lawrencova případu se změnily nejenom způsoby policie, ale došlo rovněž ke změně archaického zákona o tom, že nikdo nesmí být za stejný přečin souzen dvakrát. Výjimkou jsou teď – právě jako v Lawrencově případě - zločiny, u nichž se objeví  (vesměs díky použití DNA) nový důkazový materiál. Se značným zpožděním, nicméně přece byli nyní dva z pěti Stevenových podezíraných vrahů odsouzeni.

Existují také internetové stránky stephenlawrence.org.uk a na nich jsou

Existují také internetové stránky stephenlawrence.org.uk a na nich jsou informace a fotografie z charitativních akcí spojených se jménem Stephena Lawrence

Je to pouhých pár týdnů, co byl zřejmě z rasových důvodů zastřelen v Manchestru student z Indie. Přístup policie by nemohl být příkladnější! A pouze jeden z čtyř černých občanů v Anglii očekává, že by se policisté k němu zachovali hůř než k bílému. Což sice není naprosto ideální statistika, ale ve srovnání se situací před osmnácti lety jde o fantastický pokrok. Největší zásluha na něm se nyní připisuje dvěma skromným lidem, rodičům Stephena Lawrence, kteří osmnáct let nepřestali bojovat za spravedlnost pro svého mrtvého syna.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.