Jihotyrolská média v úterý přinesla jméno mrtvého bezdomovce. Je jím padesátiletý Jaroslav K. Podle informací iDNES.cz je to někdejší sportovní šachista, který ještě v roce 2004 hrál na Karlovarsku. Předtím působil na Královéhradecku.
„Osoba u nás v minulosti nebyla pohřešovaná, ale hledaná. Například v roce 2009 na něj byl vydán příkaz k zatčení. Pokaždé byl nalezen někde jinde. Je to člověk, který se pravděpodobně už v minulosti skrýval před rukou zákona,“ řekla iDNES.cz královéhradecká policejní mluvčí Ivana Ježková.
Problémy s ním patrně měly i šachové kluby. Šachisté z Hradce Králové mu před lety do Rumunska poslali několik tisíc korun, neboť byl údajně okraden. Později si na schůzích stěžovali, že se po něm i penězích slehla zem.
Soudní lékař zjistil, že padesátiletý Čech zemřel ve spánku. Zabilo jej masivní krvácení do mozku a plic, které si bezdomovec rozhodně nemohl vyvolat sám. Podle všeho utrpěl sérii kopanců a úderů od zatím neznámého útočníka. Před kulturním domem Waltherhaus v samotném centru města se pak zabalil do spacího pytle a upadl do bezvědomí, ze kterého se už neprobral.
Přístřešek, kde muž zemřel, rozzářily svíčky
Tělo bezdomovce objevili v neděli odpoledne náhodní kolemjdoucí a zavolali policii. Strážci zákona se muže podle serveru il Giorno dell’ Alto Adige pokoušeli oživit, to se však nepodařilo. Bolzanská prokuratura v reakci na výsledky pitvy zahájila trestní řízení. Z vraždy je podezřelý jedenadvacetiletý Polák, rovněž bezdomovec.
Muž měl rozbitou hlavu, proto vyšetřovatelé od počátku pracovali s verzí, že se Čech stal obětí násilného činu, případně se zapletl do rvačky s jinými bezdomovci. Až do pondělního večera byla však ve hře i možnost, že se zranil sám - například při pádu pod vlivem alkoholu.
Podle místních médií byl bezdomovec Jaroslav v Bolzanu známý. Bez ohledu na zimu dlouhodobě přespával přímo v ulicích, v poslední době obýval přístřešek na jízdní kola před kulturním střediskem. Obyvatelé města k němu v pondělí nosili smuteční svíčky, podotkl místní server Alto Adige.
Mezi ostatními lidmi bez domova Čech vyčníval zejména díky milému koníčku. Neustále s sebou nosil šachovnici a čas si v ulicích krátil hledáním někoho, kdo by si s ním zahrál.
