Vraťte Rosettskou desku, žádá Brity egyptský „Indiana Jones“

Egyptský památkář Zahí Havás tlačí na Británii, aby Egyptu vrátila jednu z nejvýznamnějších archeologických památek - Rosettskou desku. Díky ní se vědcům podařilo rozluštit staroegyptské hieroglyfy. Havás, kterému se kvůli extravagantnímu chování přezdívá Indiana Jones, žádá navrácení historických artefaktů také po Německu, Francii nebo Itálii.

Rosettskou desku si nejdřív přivlastnila Napoleonova armáda, nakonec ale skončila v Británii. | foto: The British Museum.

Egyptské hieroglyfy se podařilo rozluštit francouzskému lingvistovi Jeanu-Françoisovi Champollionovi. Používal při tom právě Rosettskou desku, která své jméno dostala podle místa nálezu - egyptského města Rašíd (Rosetta).

Desku si nejprve přivlastnila Napoleonova armáda, po porážce francouzského loďstva v roce 1799 ale nakonec skončila v rukou Britů.

Podle Haváse, který si kvůli svému chování a typickému klobouku vysloužil přezdívku Indiana Jones, patří Rosettská deska k egyptskému kulturnímu dědictví a jako taková by také měla být převezena zpět do země svého původu. Zároveň by se prý do Egypta měly vrátit další památky, vystavované v museích a galeriích po celém světě.

Egyptský archeolog Zahí Havás.

Havás prý bude požadovat také navrácení busty královny Nefertiti z berlínského Nového muzea, sochu stavitele pyramid Hemiuna z muzea v Hildesheimu, zvěrokruh z chrámu v Dendeře, vystavený v galerii Louvre v Paříži, a další sochy a jiné fragmenty ze sbírek muzeí v Bostonu, Turíně a ostatních světových metropolích.

Rosettská deska je vystavena v Britském muzeu v Londýně. Havás požádal o její zapůjčení u příležitosti otevření nového muzea v Gíze v roce 2012.

Britské muzeum v písemném prohlášení uvedlo, že zapůjčení zváží, natrvalo by prý ale deska měla zůstat v jeho sbírce. Podle odborníků by po vydání desky mohly navrácení svých památek začít žádat země jako Itálie, Řecko nebo Turecko. Muzeu by tak mohlo hrozit, že přijde o své nejcennější exponáty.

Rosettská deska

Rosettská deska je označení černé žulové stély o výšce 114 a šířce 71 centimetrů. Ve 166 znacích je na ní vytesán nápis kněze děkujícího králi Ptolemaiovi V. Epifanovi, a to ve třech shodných verzích: dvou egyptských (v hieroglyfickém a démotickém písmu) a jednom řeckém překladu.

Desku, která byla objevena v roce 1799 během Napoleonova tažení Egyptem, zkoumala řada vědců. V roce 1802 rozluštil Švéd Johan David Akerblad jednotlivá démotická slova a v roce 1814 dokázal Brit Thomas Young pokročit v porozumění démotického textu a dokázat jeho příbuznost s hieroglyfy.

Francouzovi Jeanu-Françoisovi Champollionovi se pak podařilo srovnáváním s pozdější podobou egyptského jazyka, kopštinou, rozluštit další znaky a mohl tak v roce 1822 rekonstruovat systém hieroglyfů, gramatická pravidla a slovní zásobu staré egyptštiny.

Zdroj: Wikipedia