Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vrátí se Rusové do Afghánistánu? Vzpomínky na porážku jsou stále živé

  10:39aktualizováno  17:09
Rusové se možná vrátí na bojiště v Afghánistánu, odkud v osmdesátých letech odešli po prohrané válce. Do Afghánistánu je láká NATO. O pomoc v afghánské misi dnes v Moskvě požádal ruské představitele generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

NATO chce od RUska pomoc i s výcvikem afghánské armády. | foto: AP

Rasmussen dnes požádal Rusko, aby více přispěla ke stabilizaci Afghánistánu. I pro Rusko je podle jeho slov důležité, aby alianční operace v uspěla a aby se Afghánistán znovu nestal útočištěm teroristů. Okamžitý příslib pomoci z Kremlu ale nedostal.
"Navrhl jsem, aby Rusko posílilo svou účast na urovnání situace v Afghánistánu, a také jsem předal balíček konkrétních návrhů," řekl Rasmussen po jednání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.

Seznam zahrnuje i možnosti dodávek ruských vrtulníků a také výcvik afghánských pilotů, policistů a specialistů na potírání drog. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po schůzce prohlásil, že prezident Medveděv bude o žádosti uvažovat a posle jeho slov už dal pokyn alianční návrhy podrobně posoudit.

První návštěva nového generálního tajemníka v Moskvě je po ochlazení vztahů za dob jeho předchůdce, zejména kvůli loňské rusko-gruzínské válce, považována za začátek nového sbližování mezi Aliancí a Ruskem.

"Velice rád bych viděl příští zapojení (Ruska) do naší operace v Afghánistánu," uvedl Rasmussen v ještě předvečer jednání v Moskvě.

Politický šéf NATO nastínil, že chce jednat o možných dodávkách ruských zbraní, ale i o případném podílu na výcviku afghánské armády, aby v budoucnu mohla postupně přebírat odpovědnost za bezpečnost v zemi. Ve hře jsou podle některých ruských médií dodávky až několika set tisíc ruských útočných pušek AK-47, kulometů, pistolí, granátometů, minometů, děl, obrněných transportérů, dopravních letadel a vrtulníků, které se v Afghánistánu už osvědčily. Nejasné zůstává financování těchto dodávek.

Afghánistán je pro Moskvu velmi citlivé téma

Moskva Alianci a spojencům pomáhá hlavně přepravou zásob do Afghánistánu přes své území. Nedávno Rusko nabídlo Alianci vrtulníky, které spojeneckým silám v Afghánistánu kriticky scházejí.

Možnost, že by se Rusko po dvaceti letech vojensky vrátilo do Afghánistánu, je zatím ale velmi nejistá. Stále totiž přetrvávají vzpomínky na sovětskou porážku v Afghánistánu na konci osmdesátých let minulého století.

"Pro Rusko je Afghánistán s ohledem na minulost pochopitelně stále velmi citlivé téma," konstatovala Petra Kuchyňková, analytička Centra pro studium demokracie a kultury. Rusko však podle ní vidí v Západu přirozeného spojence proti takzvanému "islamistickému nebezpečí" u svých jižních hranic.

"Považují to za své ohrožení a chtějí, aby si toho i Západ více všímal," uvedl Kuchyňková. Z toho také vyplývá alespoň "tichá" podpora mise v Afghánistánu. Možné zapojení ruských vojáků do výcviku Afghánců pak podle ní bude záležet nejen na politické vůli, ale i na momentálních schopnostech ruské armády.

Ruští představitelé přitom několikrát v minulosti zopakovali, že "udělají pro misi cokoliv, ale že vyslání vojáků je nepravděpodobné". I přes přísliby o posílení mise o 37 tisíc vojáků Alianci v Afghánistánu stále scházejí tisíce instruktorů, kteří by vycvičili afghánské bezpečnostní síly.

Sovětská zkušenost z Afghánistánu

Sovětské intervenci v Afghánistánu, jež začala 25. prosince 1979, předcházelo několik státních převratů. Poté, co byla v roce 1973 svržena monarchie, vznikla v dubnu 1978 republika s prosovětskou orientací. Invaze se uskutečnila pod záminkou údajné žádosti afghánských vládních představitelů a na základě dřívější sovětsko-afghánské Dohody o spolupráci, přátelství a dobrém sousedství. Především se však jednalo o reakci na sektářské boje uvnitř vládnoucí Lidově-demokratické strany Afghánistánu a úspěchy islamistických povstalců podporovaných Pákistánem a Spojenými státy, které ohrožovaly zájmy SSSR v oblasti. Z původně krátké operace se stala kvůli řadě povstáním a převratům desetiletá válka. V bojích s mudžahedíny, podporovaných ze strany USA, zemřelo během deseti let zhruba 15 tisíc sovětských vojáků.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.