Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vrátí se Rusové do Afghánistánu? Vzpomínky na porážku jsou stále živé

  10:39aktualizováno  17:09
Rusové se možná vrátí na bojiště v Afghánistánu, odkud v osmdesátých letech odešli po prohrané válce. Do Afghánistánu je láká NATO. O pomoc v afghánské misi dnes v Moskvě požádal ruské představitele generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

NATO chce od RUska pomoc i s výcvikem afghánské armády. | foto: AP

Rasmussen dnes požádal Rusko, aby více přispěla ke stabilizaci Afghánistánu. I pro Rusko je podle jeho slov důležité, aby alianční operace v uspěla a aby se Afghánistán znovu nestal útočištěm teroristů. Okamžitý příslib pomoci z Kremlu ale nedostal.
"Navrhl jsem, aby Rusko posílilo svou účast na urovnání situace v Afghánistánu, a také jsem předal balíček konkrétních návrhů," řekl Rasmussen po jednání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.

Seznam zahrnuje i možnosti dodávek ruských vrtulníků a také výcvik afghánských pilotů, policistů a specialistů na potírání drog. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po schůzce prohlásil, že prezident Medveděv bude o žádosti uvažovat a posle jeho slov už dal pokyn alianční návrhy podrobně posoudit.

První návštěva nového generálního tajemníka v Moskvě je po ochlazení vztahů za dob jeho předchůdce, zejména kvůli loňské rusko-gruzínské válce, považována za začátek nového sbližování mezi Aliancí a Ruskem.

"Velice rád bych viděl příští zapojení (Ruska) do naší operace v Afghánistánu," uvedl Rasmussen v ještě předvečer jednání v Moskvě.

Politický šéf NATO nastínil, že chce jednat o možných dodávkách ruských zbraní, ale i o případném podílu na výcviku afghánské armády, aby v budoucnu mohla postupně přebírat odpovědnost za bezpečnost v zemi. Ve hře jsou podle některých ruských médií dodávky až několika set tisíc ruských útočných pušek AK-47, kulometů, pistolí, granátometů, minometů, děl, obrněných transportérů, dopravních letadel a vrtulníků, které se v Afghánistánu už osvědčily. Nejasné zůstává financování těchto dodávek.

Afghánistán je pro Moskvu velmi citlivé téma

Moskva Alianci a spojencům pomáhá hlavně přepravou zásob do Afghánistánu přes své území. Nedávno Rusko nabídlo Alianci vrtulníky, které spojeneckým silám v Afghánistánu kriticky scházejí.

Možnost, že by se Rusko po dvaceti letech vojensky vrátilo do Afghánistánu, je zatím ale velmi nejistá. Stále totiž přetrvávají vzpomínky na sovětskou porážku v Afghánistánu na konci osmdesátých let minulého století.

"Pro Rusko je Afghánistán s ohledem na minulost pochopitelně stále velmi citlivé téma," konstatovala Petra Kuchyňková, analytička Centra pro studium demokracie a kultury. Rusko však podle ní vidí v Západu přirozeného spojence proti takzvanému "islamistickému nebezpečí" u svých jižních hranic.

"Považují to za své ohrožení a chtějí, aby si toho i Západ více všímal," uvedl Kuchyňková. Z toho také vyplývá alespoň "tichá" podpora mise v Afghánistánu. Možné zapojení ruských vojáků do výcviku Afghánců pak podle ní bude záležet nejen na politické vůli, ale i na momentálních schopnostech ruské armády.

Ruští představitelé přitom několikrát v minulosti zopakovali, že "udělají pro misi cokoliv, ale že vyslání vojáků je nepravděpodobné". I přes přísliby o posílení mise o 37 tisíc vojáků Alianci v Afghánistánu stále scházejí tisíce instruktorů, kteří by vycvičili afghánské bezpečnostní síly.

Sovětská zkušenost z Afghánistánu

Sovětské intervenci v Afghánistánu, jež začala 25. prosince 1979, předcházelo několik státních převratů. Poté, co byla v roce 1973 svržena monarchie, vznikla v dubnu 1978 republika s prosovětskou orientací. Invaze se uskutečnila pod záminkou údajné žádosti afghánských vládních představitelů a na základě dřívější sovětsko-afghánské Dohody o spolupráci, přátelství a dobrém sousedství. Především se však jednalo o reakci na sektářské boje uvnitř vládnoucí Lidově-demokratické strany Afghánistánu a úspěchy islamistických povstalců podporovaných Pákistánem a Spojenými státy, které ohrožovaly zájmy SSSR v oblasti. Z původně krátké operace se stala kvůli řadě povstáním a převratům desetiletá válka. V bojích s mudžahedíny, podporovaných ze strany USA, zemřelo během deseti let zhruba 15 tisíc sovětských vojáků.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.