Kde bere šéf sociální demokracie takovou jistotu, že odchod jeho strany do opozice po osmi letech vlády nemusí být definitivní? Jeho šance na to, že by se mohl dostat znovu k vládě, se jmenuje KDU-ČSL.
Nadějně mu musí znít zejména vyjádření odcházejícího ministra zahraničních věcí a zároveň poslance Cyrila Svobody.
"Já si myslím, že je možné mít dohodu o menšinové vládě s ODS nebo ČSSD, a ty potřebují ke své podpoře nějakou míru tolerance od komunistů. Ale nejsou to vlády s účastí KDU-ČSL," řekl Svoboda naprosto otevřeně v Českém rozhlase.
Fakticky by to znamenalo, že to, s čím vyprovodila KDU-ČSL Miroslava Kalouska - tedy dohoda o vládě se sociálními demokraty a s tichým souhlasem komunistů - by se uskutečnilo v mírně pozměněné podobě.
Varianta, o které mluví Cyril Svoboda, není ani v rozporu se stranickým usnesením, které přijali lidovci na své celostátní konferenci a které říká: "Křesťanští demokraté nebudou po celé volební období účastni v žádné vládě, která by jakkoliv závisela na hlasech KSČM."
Tedy ani slovo o tom, že by byla zapovězena varianta tolerance menšinové vlády sociální demokracie, kterou by zároveň umožnila jiná strana - včetně KSČM.
100 + kdokoli = většina
V této souvislosti není bez zajímavosti informace, která se objevila právě ve chvíli, kdy Kalousek páchal "politickou sebevraždu", že v poslaneckém klubu KDU-ČSL jsou dva poslanci připraveni dodat Paroubkovi potřebné hlasy při třetím pokusu o sestavení vlády.
Poté, co Kalouskovo vystoupení v lidové straně zvedlo antikomunistickou vlnu, by to ale pro každého poslance, který by něco takového chtěl udělat, znamenalo téměř stoprocentně exkomunikaci.
Paroubek sice ještě může spoléhat na to, že se mu na svou stranu podaří přetáhnout některého z poslanců Strany zelených, ale tato šance se nyní nejeví vysoká. Nezabraly ani takové nabídky jako ministerské křeslo pro poslance Přemysla Rabase. - více zde
A podobně rezolutní ne vládě, kterou by umožnili komunisté, říká i tři měsíce po volbách další pětice zelených poslanců.
Málo pravděpodobná je možnost, že by stoprvního poslance pro levicovou vládu Paroubek "nakoupil" u ODS. I když přestupu opačným směrem jsme už byli svědky v minulosti v případě Tomáše Teplíka.
Čekání na říjnové volby
Při vyjednávání o podpoře nové vládě mohou být důležité také volby: senátní a komunální.
Roli hraje to, že "politické obchody" uzavřené těsně před těmito podzimními volbami mohou poškodit jednotlivé strany. A na to zřejmě pozapomněl Kalousek, když si dohodu s ČSSD předjednal s klíčovými lidmi ve straně, ale zapomněl na členskou základnu.
"Určitě čím jsou volby blíž, tím menší vůle je se dohodnout. Naši kandidáti v regionech by teď dohodu mezi ČSSD a ODS cítili jako něco nevysvětlitelného," argumentuje místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach, proč nyní nepřipadá v úvahu, že by ČSSD nechala Topolánkovu vládu projít.
Sociální demokraté - nebo alespoň Paroubek - mají však menší zábrany se nakonec s ODS dohodnout, ale až po senátních volbách.
Ve hře je totiž možnost, že by obě strany společně získaly ústavní většinu. Mohly by pak prosadit i takový volební systém, jímž by do budoucna vyřadily menší strany. A Ústavní soud by nemohl zasáhnout.
"Ukažte mi, jaká stabilní většinová vláda tady může být kromě vlády velké koalice ODS a ČSSD," řekl už tento týden Paroubek. Má to ale háček. Na takovou dohodu musí být dva. A politici ODS se zatím dušují, že nemají zájem.
