Spolu s ním Zápotocký tajně omilostnil další tři nacisty. Z nich se stal špionem nejméně ještě jeden, spolupracovník K. H. Franka, Ernst Hitzegrad. "Bylo zjištěno, že na tyto dvě osoby jsou vedeny agenturní svazky u bývalé 1. správy StB, tedy u bývalé rozvědky," řekl ředitel Úřadu vyšetřování a dokumentace (ÚDV) Irenej Kratochvíl.
To znamená, že komunistické Československo krylo nejméně čtyři válečné zločince. Již vloni v listopadu se ukázalo, že pro StB pracoval v Německu nacista Werner Tutter, spoluodpovědný za masakr v osadě Ploština na Zlínsku. Československo krylo i jeho šéfa Waltra Pawlofského.
"Za spolupracovníky byli bez skrupulí získáváni nacističtí zločinci a tento fakt nikomu nevadil - ani členům politického sekretariátu ÚV KSČ, ani prezidentovi," řekl náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret. Z historických dokumentů vyplývá, že ještě před prezidentem schválilo udělení milosti čtyřem německým válečným zločincům (včetně Rostocka a Hitzegrada) politbyro ÚV KSČ - jednání se účastnil jak tehdejší prezident Zápotocký, tak jeho nástupce Antonín Novotný.
Zatím však není jasné, odkdy dokdy oba nacisté pro rozvědku pracovali, ani jaké informace poskytovali. Není zcela vyloučeno ani to, že i zbývající dva omilostnění nacisté se stali rovněž spolupracovníky rozvědky. "Šetření pokračuje," řekl Kratochvíl.
Pracovníci ÚDV budou rovněž zkoumat, zda není možné za případ někoho trestně stíhat. Například Rostock od roku 1944 působil v Maďarsku, kde Hitler organizoval převrat a velké tažení proti tamním Židům. Pokud by Maďarsko v minulosti žádalo o jeho vydání a někdo z odpovědných československých úředníků žádost zatajil, mohlo by mu nyní hrozit obvinění.
Rostock i Hitzegrad mohli mít pro československou tajnou službu velmi cenné informace. Rostock ještě předtím, než se stal za protektorátu šéfem kladenského oddělení bezpečnostní služby (SD), byl vedoucím špionážních oddělení služeben SD v různých německých městech. Hitzegrad zase před válkou sloužil v říšském ministerstvu vnitra a po příchodu do Prahy se stal velitelem protektorátní policie.
"Jestliže odpovědní představitelé věděli, co se stalo v Lidicích, a ani to jim nezabránilo s nimi spolupracovat, je to hanebnost. Jakou větší křivdu na Lidicích ještě mohli spáchat?" ptá se Bret.
