Policie si pro devětasedmdesátiletého Killena přišla ve čtvrtek v noci, zatčení se obešlo bez komplikací. "Měli jsme všechny papíry a zatkli ho. Nijak se nebránil," popsal zákrok šerif Larry Myers.
Vyšetřovatelé zdůrazňují, že to je poprvé, kdy byl ve spletitém případu někdo obžalován z vraždy. Sedm mužů už si totiž v roce 1967 vyslechlo tresty od tří do deseti let, ale jen za porušování lidských práv.
Aktivisté kontra předsudky
Tři mladíci z New Yorku, všichni kolem dvaceti let, přijeli v létě 1964 do okrsku Neshoba v Mississippi, aby registrovali černé obyvatele pro nadcházející volby.
Ve státě, který byl pověstný vlivem rasistického ku-klux-klanu a kde ještě nedávno předtím platila rasová segregace, bylo něco takového přinejmenším nebezpečné. Nejprve je policie zadržela za překročení rychlosti.
Když je po několika hodinách propustil zástupce šerifa Cecil Price, všichni nasedli do své dodávky a vyrazili dál. Jenže Price zmobilizoval osmnáct svých kumpánů a vydali se na "lov".
Aktivisty dohonili po několika kilometrech, donutili je zastavit a potom je svázali a odvezli na opuštěnou, dlouho nepoužívanou cestu. Tam je postupně jednoho po druhém zastřelili a opodál zakopali. Vrahem měl být právě Killen.
Lidé mlčeli, i když věděli
FBI trvalo šest týdnů, než jejich těla našla. V okolí pátrala stovka agentů, která dostala po dnech marného hledání anonymní tip, kde by mrtvoly mohly být. Zákeřným nepřítelem totiž bylo mlčení místních.
Jak poukázal deník The Los Angeles Times, skutečnost, že v Neshobě o vraždách skoro každý věděl, ale jen málokdo vyšetřovatelům něco prozradil, byla stejně hrůzná jako zločin sám.
Atmosféra v ospalém jižanském kraji připomínala depresivní kobku. Pokud se někdo odvážil promluvit, vzápětí přišel o práci a bylo jen otázkou času, kdy nastanou i další komplikace. Ani prokurátor z Mississippi neměl tehdy dost odvahy, aby vznesl žalobu za vraždu černocha (jeden z aktivistů byl afroameričan).
"Skutečného vykoupení se toto město dočká až tehdy, kdy bude spravedlnost nastolena i v tomto případě," řekl v roce 2000 někdejší státní tajemník Steve Dick Moplus.
 Ilustrační foto. |
