Hanuša také chtěl, aby znalci znovu prozkoumali auto, ze kterého před lety střílel. Do seznamu důkazů chtěl zařadit také svou zdravotní dokumentaci.
"Nepředložil jste žádné nové důkazy, které by nebyly soudu známy. Vaši žádost o obnovu řízení zamítáme," oznámil Bouček.
"Rekonstrukce na místě byla provedena. Vy jste se ale odvolával na výpadek paměti," připomněl soudce Bouček. K dalším návrhům uvedl, že nejsou nové nebo podle trestního řádu nemohou být důkazem.
"Asi ne, ne, ne," odpověděl Hanuša se smíchem na dotaz soudce, zda si proti dnešnímu rozhodnutí Krajského soudu v Plzni podá stížnost. Možnosti na odvolání se ale definitivně nevzdal.
Hanuša zároveň požádal, zda by nebylo možné odpykat si zbytek trestu doma v Srbsku.
Jednoho policistu zabili, druhého zranili
Hanuša se v červnu 1998 se dostal do konfliktu s mužem, který na něj zavolal policisty. Hanuša se synem ujížděli z Plzně. U obce Letkov zastavili a začali střílet na policejní hlídku, která je pronásledovala.
Jednoho policistu zabili ranou do srdce, druhého zranili, sami byli také postřeleni. V září 2000 jim plzeňský soud vyměřil trest za vraždu a nedovolené ozbrojování - Fehimu Hanušovi 18 let a jeho synovi Fatmirovi 12 let. Vrchní soud jim tresty zpřísnil na 25 a 14 let.
Hanuša u soudu tvrdil, že není vrah. Nepoznal prý, že ho pronásledují policisté a z přestřelky si téměř nic nepamatuje, protože byl v afektu a sám postřelený.
Poprvé se do konfliktu s policií Hanuša dostal v roce 1995. Tehdy ho přijelo do Chlustiny na Berounsku zatknout policejní komando, protože byl podezřelý ze znásilnění. Policisté ho při zatýkání několikrát vážně postřelili, protože vytáhl pistoli. Obvinění byl později zbaven.
