Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vraha Arména v Ázerbájdžánu oslavovali a pak zamkli, bojí se o něj

  7:03aktualizováno  14:21
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany obvinilo Arménii, že chystá atentát na kontroverzně omilostněného vraha Ramila Safarova. Ten byl v Maďarsku odsouzen na doživotí za brutální vraždu Arména, po vydání do rodného Ázerbajdžánu mu však prezident ihned udělil milost.

Safarovi nyní podle ázerbajdžánských představitelů hrozí atentát. Rozkaz o jeho zneškodnění údajně vydal přímo arménský prezident Serž Sargsjan. Omilostněný vrah proto pobývá v obklíčeném domě v Baku. Policie k němu pouští jen dobře prověřené rodinné známé.

Arménský tisk oproti tomu tvrdí, že atentát na Safarova bude v režii Ázerbájdžánu. Veterán karabašského konfliktu, generálmajor Arkadij Ter-Tadevosjan uvedl, že Safarova zabijí Ázerbájdžánci sami a obviní z činu atentátníka s arménským jménem, což jim zavdá příčinu začít znovu boje s Arménií.

Ázerbájdžánská státní agentura AzerTAc napsala, že údajná arménská teroristická organizace ASALA připravuje pumové útoky na ázerbájdžánské diplomatické mise v zahraničí. Baku proto požádá hostitelské země, aby zvýšily ostrahu ázerbájdžánských zastupitelských úřadů.

Vraha Arména ve vlasti přivítali jako hrdinu

Ázerbájdžánský voják Ramil Safarov zabil v roce 2004 arménského důstojníka na jazykovém školení NATO v Budapešti. Podle maďarské policie šlo o velmi brutální vraždu, Safarov zabíjel sekerou a nožem. "Kromě mnoha bodnutí v hrudníku byla hlava oběti prakticky oddělena od těla," popsal major budapešťské policie Valter Fülöp.

V Maďarsku Safarova odsoudili na doživotí, ale nedávno ho vydali do Ázerbájdžánu, kde mu ihned po návratu prezident Ilham Alijev udělil milost. Následně ho na náměstí v rodném Sumgaitu nadšeně přivítaly tisíce lidí jako hrdinu. Byl povýšen do hodnosti majora a armáda mu zaplatila výplatu na osm let dopředu.

 Arménie po vydání zločince přerušila s Maďarskem diplomatické styky. Milost v případu vraždy Arména Ázerbájdžáncem je citlivé téma kvůli konfliktním vztahům obou zemí. Na přelomu 80. a 90. let minulého století země válčily o Náhorní Karabach, arménskou enklávu na území Ázerbájdžánu. Boje si vyžádaly na 30 000 obětí.

O řešení problému Náhorního Karabachu od roku 1992 usiluje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podle níž omilostnění Safarova narušilo mírový proces v regionu.

A svět se diví

Republika Náhorní Karabach v roce 1991 vyhlásila nezávislost, je ale stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu. Její nezávislost neuznává ani Arménie.

Proti rozhodnutí maďarské vlády vydat vraha do rodného Ázerbájdžánu, kde ho

Proti rozhodnutí maďarské vlády vydat vraha do rodného Ázerbájdžánu, kde ho hned omilostnili, protestovalo v centru Budapešti asi 2 000 lidí. Skandováním se omlouvali Arménii.

Po vypuknutí skandálu kolem Safarova skupina jerevanských poslanců předložila parlamentu návrh zákona, který by znamenal oficiální uznání Karabachu. Mohl by vstoupit v platnost deset dní po případném schválení parlamentem.

Udělení milosti Safarovovi kritizoval i americký prezident Barack Obama.

"Je to krok, který jde proti úsilí zmírnit regionální rozepře a pracovat na urovnání vztahů," uvedl Bílý dům. Nad vydáním Safarova a jeho propuštěním na svobodu vyjádřila znepokojení i Moskva.

Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadyarov na kritiku reagoval prohlášením, že Spojeným státům nerozumí - byli to prý přece Ázerbájdžánci, na kterých byly během války o Karabach páchány etnické zločiny. Safarovův čin je podle něj důsledkem okupace části Ázerbájdžánu Arménií.

Maďarský ministr spravedlnosti Tibor Navracsics nepředpokládal, že jeho ázerbájdžánský protějšek Safarovův trest zruší. Budapešť prý měla od Baku písemné záruky, že trest bude pokračovat. Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a dalších organizací, a proto o jeho důvěryhodnosti Budapešť nepochybovala.

V arménském hlavním městě Jerevanu se o víkendu konaly protesty, jejichž účastníci mimo jiné pálili ázerbájdžánské vlajky. "Nechceme válku, ale pokud k ní budeme přinuceni, budeme bojovat a zvítězíme," uvedl podle agentury AFP arménský prezident Serž Sargsjan.

Proti rozhodnutí maďarské vlády se protestovalo i v Budapešti. V centru hlavního města se v úterý sešlo na dva tisíce lidí, kteří se alespoň skandováním omlouvali Arménii.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
Řidič, který v pondělí v Marseille najížděl do zastávek, je psychotik

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.