Podle amerických diplomatických zdrojů byly rozhovory vedeny s veškerou vážností a byly natolik zevrubné, že nebylo pochyb o tom, že by obě strany nakonec dospěly ke kýžené dohodě. Nebýt ovšem syrské občanské války.
Netanjahu se do vyjednávání podle zprávy pustil i proto, aby zdůvodnil to, že rozhovory o urovnání izraelsko-palestinských vztahů setrvávají ve slepé uličce.
Izraelská diplomacie zároveň považovala Sýrii za "nejslabší článek" v "ose zla", zahrnující také Írán a libanonské hnutí Hizballáh.
Netanjahuův úřad ke zprávě uvedl, že Izrael nikdy tento americký podnět nepřijal a že šlo o jednu z mnoha amerických iniciativ. Úřad dal zprávu do souvislosti s politickým bojem, který se v Izraeli rozhořívá po premiérově vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Mají se dle listu Haarec konat 22. ledna a Netanjahu v nich bude usilovat o podporu pravice, která je proti navrácení Golan.
Izrael kontroluje strategickou oblast Golanských výšin od konce šestidenní války v roce 1967. OSN, USA, Evropská unie i další státy a organizace to považují za okupaci syrského území.
Izrael je se Sýrií oficiálně ve válečném stavu. Za válek v letech 1967 a 1973 z výšin odešlo na 150 000 původních obyvatel. Teď tam žije pod izraelskou okupací 18 000 syrských drúzů, ale většina z nich odmítla nabídku získat izraelské občanství. Kromě nich Golany obývá asi 20 000 izraelských osadníků.
Oblast Golanských výšin je dlouhodobým předmětem sporu mezi Izraelem a Sýrií.
