Voda spláchnutá z polí nebo zregulovaná řeka může způsobit škody po každém větším přívalovém dešti. Ilustrační foto

Voda spláchnutá z polí nebo zregulovaná řeka může způsobit škody po každém větším přívalovém dešti. Ilustrační foto | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Vrácení českých řek do přírodního stavu by stálo 115 miliard

  • 91
Revitalizace českých řek, po níž by byly při povodních schopné lépe zadržovat vodu, by přišla zhruba na 115 miliard. Uvedl to ministr životního prostředí Ladislav Miko v Otázkách Václava Moravce. Peníze by měly jít ze státního rozpočtu, sedm miliard by mohla poskytnout Unie.

Revitalizaci potřebuje podle údajů ministerstva zhruba 45 tisíc kilometrů řek, říček a potoků, jejichž koryto se v minulosti nevhodným zásahem člověka změnilo. Kolem toků mají znovu vzniknout nivy zarostlé původními porosty, které budou lépe zadržovat vodu v krajině a brzdit povodňovou vlnu.

"My potřebujeme znát to celkové číslo, abychom věděli, od čeho se odpíchnout," uvedl ministr k výši částky. Podle něj lze mimo jiné využít peníze z evropských fondů, kde je připraveno ve dvou oblastech zhruba 260 milionů eur (sedm miliard Kč). Další peníze však musí přidat český státní rozpočet.

Vodu umí zadržet tráva, slunečnice nebo kukuřice ji pustí dál

Podle ministra je často větší problémem než nedostatek peněz neochota vlastníků či správců řek ke spolupráci. Ministerstvo životního prostředí má program na obnovu toků od roku 1992, od té doby utratilo zhruba tři miliardy korun. Zásahy se téměř výhradně uskutečnily na horních tocích malých říček. "Nikdy jsme se nedostali do středního toku," uvedl ministr.

Letošní povodně v Česku zasáhly na přelomu června a července hlavně severní a střední Moravu a Slezsko a severní a jižní Čechy. Povodní je v České republice ohroženo pět procent obyvatel a 7,5 procenta hmotného majetku. V pořadu se mimo jiné vedla diskuse také o zodpovědnosti zemědělců za krajinu. "Vedeme diskusi o tom, že v rámci stávajících podpor bychom je dál motivovali. Tlak ale nesmí být likvidační," uvedl náměstek ministra zemědělství Karel Tureček.

Diskuse mezi odborníky se vede například o tom, na jak prudkých svazích lze ještě pěstovat takzvané širokořádkové plodiny jako je kukuřice nebo slunečnice. Nejvíce vody v krajině zadržují naopak travní porosty.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video