Skřivani v různě velkých skupinkách se objevili na několika místech v Čechách i na Moravě. Patří tak opět mezi první ptačí navrátilce.
"Ve stejné době se vracejí ještě třeba špačkové nebo čejky chocholaté. Jsou to ptáci, kteří nemigrují daleko, většinou právě jen do oblasti Středomoří," doplnil Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.
Ani kdyby se v následujících dnech a týdnech vrátily tuhé mrazy, neměli by skřivani mít problémy. "Mrazy nevadí, problém by mohl být jedině s přístupem k potravě, třeba kdyby zemi pokryla souvislá vrstva sněhu. Pak by se ptáci mohli přesunout do mírnějšího prostředí," řekl Zámečník s tím, že v zimě se skřivani spokojí s rostlinnou potravou, například plevelem nebo kousky obilovin, i když přes rok preferují živočišnou.
Známy jsou dokonce také případy, kdy se někteří skřivani rozhodli v Česku přezimovat. "Schopnost ptáků předvídat počasí je sice daleko větší než naše, ale občas se i mezi nimi najdou odvážlivci, kteří se nebojí riskovat," vysvětlil ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.
Vrznout podle pranostiky nestihl
K návratu skřivanů se také váže několik pranostik. Podle jedné by měl skřivan vrznout už na Hromnice, a to i kdyby měl zmrznout. Podle ornitologů tato pranostika pochází už z poloviny 15. století, kdy byl užíván tzv. juliánský kalendář. Tehdejší 2. únor tak odpovídal dnešnímu 11. 2. "Po přechodu na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana nepříznivý termín," uvedl ornitolog.
Naplnit se nedaří ani další pranostika, která říká, že na svatého Blažeje (3. února), pije skřivan z koleje. Pravdivá ale může být ta, podle které "v únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá". Ani první záznam zpívajícího skřivana totiž podle ornitologů neznamená, že zima je definitivně pryč.
