Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Arménská vozíčkářka je deset let uvězněna v bytě. Mohou za to sousedé

  11:13aktualizováno  11:13
Radíf Šamojanová už deset let neopustila svůj byt. Od mládí je upoutaná na vozík a potřebuje proto bezbariérový přístup do domu. Jeho výstavbu však překazili neohleduplní sousedé, kteří vchod zatarasili vlastním skladem. Ženě nepomohly ani soudy, píše britský Guardian.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jednašedesátiletá Šamojanová každý den z okna svého bytu v Jerevanu sleduje mnohahodinové diskuze lidí, kteří posedávají na lavičkách před jejím domem. Podobných přátelských diskusí se kdysi dávno účastnila i ona. Když se však nastěhovala do svého současného bytu, ocitla se ve vězení.

Už od svých 19 let je upoutána na invalidní vozík, v předchozím bydlišti však byla více méně samostatná. Po přestěhování doufala, že před jejím domem vyroste rampa pro bezbariérový přístup. Její sousedé si však v místě, kde mohla jednoduchá rampa stát, vybudovali skladiště. Šamojanová se proto od té doby nemůže dostat ven z domu.

Šamojanová tvrdí, že se o sebe dokáže postarat a bez problémů by zvládla i cestu na čerstvý vzduch. Bez rampy pro vozíčkáře však nemá šanci. Před časem se proto rozhodla, že své sousedy zažaluje. Požadovala, aby odstranili sklad u vstupu do budovy. U soudu však neuspěla, protože si nemohla dovolit právníka.

Reakce na verdikt soudu

„Když jsem obdržela verdikt soudu, bylo mi zle. Ztratila jsem veškerou naději. Chtěla bych, aby soudci alespoň na chvíli zkusili žít v mé kůži,“ sdělila reportérům serveru The Guardian. I nadále tak bude muset žádat dobrodince z ulice, aby jí přinesli nákup, stěžuje si.

Případ Šamojanové je poněkud extrémní, ukazuje však na laxní přístup arménských úřadů při pomoci lidem s tělesným či duševním postižením, kterých je v Arménii asi 200 tisíc. Podle studie organizace Agat až osm procent všech arménských žen s nějakou formou postižení vychází ze svých domovů jen několikrát do roka.

Zpráva UNICEF z roku 2012 popisuje případy 200 postižených dívek, které od narození opustili domov pouze ve chvílích, kdy musely putovat na lékařské vyšetření.

Bezohlednost úřadů

V roce 2010 přitom Arménie ratifikovala úmluvu OSN o ochraně práv postižených lidí. Podle aktivistů však vláda implementuje jednotlivá opatření do stávající legislativy jen s velkými obtížemi.

„Arménské úřady si myslí, že budování bezbariérových zařízení není jejich starostí,“ tvrdí Zaruhi Batojan, prezident Arménské národní asociace lidí s tělesným postižením. „Říkají, že si to nemohou dovolit kvůli ekonomické situaci v zemi. Vždy však najdou peníze na nákup nových aut pro vládu a modernizaci vládních kanceláří,“ dodává

Šamojanová se nevzdává. Loni podala žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva, který uznal, že jí bylo upřeno právo na spravedlivý soudní proces. Arménské úřady však na verdikt dosud nereagovaly. Místní soudy prý o evropském rozsudku nic neví.

Žena žije v arménském Jerevanu

Žena žije v arménském Jerevanu

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.