Pokud se tedy postižení potřebují dostat do školy nebo za rodinou, musí buď speciálním mikrobusem nebo taxíkem.
"Bylo by fajn, kdyby zavedli všechny autobusy nízkopodlažní, takhle nemáme moc šanci. Zvláště ne, když je autobus narvaný lidmi," míní jeden z vozíčkářů.
Jeho slova potvrzuje i pracovnice Domova Ludmila Ledererová. "Nízkopodlažní autobus by všechno vyřešil. Máme v domově osmnáct vozíčkářů a další naši klienti jsou na tom dost špatně. Dopravní podnik disponuje stovkou nízkopodlažních autobusů, které jezdí na linkách, kde jsou nejrůznější zdravotnická zařízení nebo právě domovy pro tělesně postižené. Na linku 179 se ale asi zapomnělo," míní Ledererová.
Dopravní podnik se nasazení nízkopodlažních autobusů nebrání. " Pokud do týdne Domov napíše žádost, od 1. července jsme schopni na linku nasadit čtyři nízkopodlažní autobusy," uvedl František Mráček z Dopravního podniku.
