"Mapujeme bariéry na Labské stezce, vyjeli jsme v sobotu od pramene Labe a skončíme až příští neděli v Bad Schandau v Německu. Loni jsme ujeli 430 kilometrů," řekl hlavní pořadatel akce Tour de Labe Jan Ritter. Spolu s handicapovanými zjišťuje, jestli je pro ně stezka podél Labe sjízdná, a snaží se odstraňovat případné bariéry.
"Testujeme kvalitu povrchů, narážíme na schody a obrubníky, ale problémy jsou i s bydlením, najít vhodné ubytování je někdy také dobrodružství. Teď jsme museli dojet delší úsek až do Hradce, protože ve městech předtím nebylo bezbariérové ubytování možné," dodal pořadatel.
Jaroslav Sládek z Nymburka je také upoután na invalidní vozík a od soboty už prý ujel sto kilometrů. "Po rovince se jede dobře, ale do kopce mi to dělá trochu problémy, nejsem moc trénovaný. Nejhorší je štěrk a kanály, to si v zatáčkách musím dávat velký pozor. Včera jsme před Hradcem chytili ten největší déšť, tak doufám, že se počasí brzy vybere," přál si Sládek.
"Letos jsme přizvali i zrakově a sluchově handicapované lidi, v Pardubicích se k nám přidá čtyři nebo pět nevidomých, se kterými pojedou asistenti na dvojkolech," uvedl Ritter, kterému se ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku podařilo odstranit první z bariér na cyklostezce. Už i handicapovaní se dostanou až k prameni Labe.
V pondělí kolem 16. hodiny přijeli do Pardubic. "Na tohle musí být hlavně fyzička, jede se to místy do kopců, kde není cyklostezka, vezmeme to po polích. Místy, hlavně po silnicích, je to nebezpečné," říká Tomáš Kvoch z Pardubic, který jel podruhé.
Mapování bariérových míst považuje za užitečné, hlavně však podle něj záleží na tom, aby si výhrady tělesně postižených uvědomili úředníci a projektanti, kteří cyklostezky plánují.
