Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Kroky Ruska nasvědčují spíš boji s opozicí než s terorismem

  13:39aktualizováno  13:39
Když petrohradským metrem v pondělí odpoledne zahřměl výbuch, Rusko strnulo v šoku. Teroristický útok zabil čtrnáct lidí v době, kdy ve městě pobývali prezidenti Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Spekulace se zatím ustálily na vyšetřovací verzi, že v metru zaútočil sebevražedný atentátník.

V Petrohradě platí zvýšená bezpečnostní opatření (4. dubna 2017) | foto: Reuters

Útočník nejprve zanechal ve stanici Ploščaď vosstanija nálož (kterou se podařilo odhalit a zneškodnit) a později se odpálil ve vagonu mezi stanicemi Sennaja a Těchnologičeskij institut. Výbuch v uzavřeném prostoru byl fatální. Zraněno bylo šedesát cestujících, čtrnáct z nich zatím zemřelo.

Pachatelem je podle vyšetřujících orgánů ruský občan kyrgyzského původu Akbardžon Džalilov, jehož ostatky byly nalezeny na místě činu. Zatím nebyly zveřejněny další podstatné okolnosti. Nevíme, zda pachatel svůj hrozný čin spáchal jako člen některé ze známých teroristických organizací, zda měl nějaké komplice, nebo zda šlo o akci radikalizovaného jednotlivce. Můžeme se také jenom dohadovat, jaké byly jeho cíle a motivy.

Fotogalerie

Je smutnou skutečností, že tento teroristický útok nebyl první a jistě nebude ani poslední, se kterým se musí Rusko vyrovnat. I když většina z nich byla zacílena proti představitelům státní moci především v regionu Kavkazu, od roku 1994 si vyžádaly více než dvě tisícovky civilních obětí. Připomeňme si ty nejvýznamnější.

Dlouhá řada útoků v Rusku

V červnu 1995 zaútočili čečenští separatisté v čele se Šamilem Basajevem na nemocnici v Buďonovsku ve Stavropolském kraji. Útočníci tehdy vzali více než tisíc pacientů a dalších obyvatel jako rukojmí. Přesto, že při akci zemřelo 136 lidí (včetně 15 teroristů), tehdejší ruský premiér Viktor Černomyrdin přistoupil na Basajevovy podmínky a umožnil čečenským bojovníkům volný odchod a zastavil vojenské akce v Čečensku.

O podobnou akci se pokusil v lednu 1996 i Salman Radujev, když v čele svého oddílu obsadil dagestánské město Kizljar. Při návratu do Čečenska byl obklíčen ve vesnici Pervomajskoje, ale po několikadenních bojích se mu podařilo s částí svých lidí proklouznout obklíčením a zmizet. Údajně zemřelo na 150 teroristů, 40 rukojmí a 26 vládních vojáků.

V září 1999 proběhla dodnes řádně neobjasněná série výbuchů zacílených na obytné domy v Moskvě, Bujnaksku a Volgodonsku. Zemřelo více než 300 nevinných obětí. Oficiální verze viní z teroristy ze severního Kavkazu, z organizace výbuchů jsou ale podezřelé také ruské tajné služby.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

V důsledku teroristických útoků se zvýšila podpora veřejnosti pro zahájení takzvané druhé čečenské války, která vedla k vítězství federálních sil nad de facto nezávislou kavkazskou republikou.

Tento úspěch posílil postavení tehdejšího premiéra Putina do té míry, že v jeho prospěch na přelomu roku rezignoval prezident Boris Jelcin a umožnil mu tak stát se na dalších sedmnáct let vládcem Ruska.

V říjnu 2002 obsadilo 40 teroristů, vedených Movsarem Barajevem, moskevské divadlo Nord-ost, vzalo více než 800 diváků jako rukojmí a tím spustilo několikadenní maraton vyjednávání. Během něho teroristé zabili čtyři a propustili 54 rukojmí.

Čtvrtý den ráno se Kreml rozhodl zaútočit. Při akci ruských speciálních sil byl prostor divadla zamořen uspávacím plynem. Díky tomu protiteroristická jednotka pronikla bez odporu do budovy a na místě zabila všechny teroristy. Vládní síly ale nedokázaly poskytnout omámeným divákům účinnou první pomoc a tak se 130 až 176 rukojmí udusilo v důsledku zablokování dýchacích cest.

V září 2004 obsadili teroristé školu v severoosetském Beslanu. Poté, co na ně vládní síly zaútočily, došlo uvnitř budov k řadě výbuchů, které zabily nejen většinu teroristů, ale také stovky zajatých dětí. Celkem zahynulo 333 lidí, osm stovek bylo raněno.

Útoky zacílené na metro

Samostatnou kapitolu tohoto smutného seznamu tvoří útoky proti metru, z nichž se většina uskutečnila v Moskvě.

Výbuch v červnu 1996 měl sílu 500 gramů TNT a zabil čtyři lidi. Ve stejném roce došlo k výbuchu i v petrohradském metru, který naštěstí zranil jenom jednoho člověka. Mnohem fatálnější výsledky měl útok z února 2004, kdy sebevražedný útočník zabil v moskevském metru 42 lidí.

V srpnu téhož roku se sebevražedná útočnice zalekla policejní hlídky a odpálila se ještě před vstupem do stanice metra Rižskaja. Zabila 11 lidí. Katastrofické následky měl i útok v březnu 2010, kdy dvě sebevražedné teroristky při útocích ve dvou stanicích moskevského metra zabily 40 lidí.

Snaha vykázat činnost místo odhodlání dosáhnout výsledků?

Z tohoto tragického přehledu je vidět, že Rusko, bez ohledu na všudypřítomnou policii a velké pravomoci tajných služeb, trpí terorem v míře pro nás nepředstavitelné.

S teroristy je samozřejmě nutné bojovat všemi prostředky, ale při analýze vládních kroků se nelze ubránit dojmu, že řada z nich je v boji proti teroru málo účinná. Zdá se, že část opatření je motivována více tradiční ruskou „pakazuchou“, tedy snahou udělat nějakou činností dojem na vedení, než odhodláním dosáhnout reálných výsledků.

Ještě horší je, že řada postupů dělá dojem, jako by byla zaměřena spíše na omezení občanských svobod a boj s potenciální opozicí, než na boj s terorismem. Asi nejvýraznějším příkladem takových problematických kroků je rozhodnutí Vladimíra Putina zrušit přímé volby gubernátorů, které bylo vyhlášeno po útoku teroristů v Beslanu.

Oficiální zdůvodnění, že je v rámci boje s terorismem nutno upevnit „jednotu země“ a „jednotu vertikály výkonné moci“, kulhá na obě nohy. Stejně tak je možné pochybovat, zda i další opatření, jako například posílení pravomocí Federální služby bezpečnosti z roku 2013, nebo soubor protiteroristických zákonů, pojmenovaný podle jedné z předkladatelek „balík Jarovové“ přinesou prospěch v boji proti terorismu, nebo naopak ještě více přidusí slaboučkou občanskou společnost v Rusku.

Bude proto zajímavé sledovat, s jakými závěry přijde oficiální vyšetřování a jakou reakci následně zvolí Kreml. Přejme obyvatelům Ruska a konec konců i nám všem, aby ruské vedení považovalo účinný boj s terorismem za svou skutečnou prioritu. Prioritu významnější, než je boj proti vlastním občanům. Proti občanské společnosti, která by mohla být motorem tolik potřebné společenské reformy a tím přispět k oslabení terorismu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velká mešita v Mekce.
Saúdové zmařili teroristický útok v Mekce. Jeden z útočníků se odpálil

Saúdská Arábie v pátek zmařila teroristický útok ve Velké mešitě v Mekce. Jeden útočník se vyhodil do povětří poté, co se odmítl vzdát bezpečnostním silám....  celý článek

Bývalý vězeň ukazuje, jak byl svázaný a spoutaný. (11.5. 2017)
Jemenci mučí vězně s tichým souhlasem spojenců. Bijí je i opékají na rožni

Spojené arabské emiráty jsou tichými společníky v tajných věznicích v Jemenu, kde jsou vězni drženi bez soudu, biti a mučeni. Některé výslechy přitom údajně...  celý článek

Sniper amerických mariňáků západně od Bagdádu. (26.1. 2005)
Kanadský sniper zasáhl islamistu ze dvou mil, cíl v dálce spíš tušil

Kanadskému sniperovi se minulý měsíc povedl v Iráku nebývalý úspěch. Radikála hlásícího se k Islámskému státu trefil ze vzdálenosti víc než dvou mil, což...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.