Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Obnovení bojů na Ukrajině těší obě strany. Na pozadí je Trump

  15:09aktualizováno  15:09
Na východ Ukrajiny se vrátily těžké boje. Na frontě jsou padlí vojáci i zabití civilisté, je hlášeno použití zbraní, které měly být dávno odsunuty z linie bojů. Konflikt, který se v posledních měsících nacházel v relativním klidu, znovu procitl k životu. Zájem na jeho obnovení mají podle analytika Vladimíra Votápka obě strany. A podstatnou roli v jejich motivaci hraje Donald Trump.

Ukrajinská armáda u Avdijivky - severního předměstí Doněcku, kde v současnosti eskalují boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Tamní sídliště jsou odříznutá od elektřiny a tepla. | foto: AP

Mezinárodní společenství volá po jeho zastavení a po návratu situace do režimu „Minských dohod“. Zároveň se ptá, co vyvolalo nové kolo bojů a komu slouží eskalace napětí.

Jako již tradičně, informace obou stran konfliktu o tom, co vedlo k obnovení bojů, se zásadně liší. Zatímco separatisté obviňují Kyjev, že se snaží útočit na povstalecké pozice, vláda v Kyjevě obviňuje z agrese Moskvu, resp. její loutkové režimy v Doněcku a Luhansku.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Jednoznačnou informaci o tom, kdo stojí za obnovením bojů, nesdělila ani monitorovací mise OBSE. Je smutné, že se mezinárodní společenství nedokázalo proti stranám konfliktu více prosadit a vytvořit tak svým pozorovatelům podmínky pro poskytování věrohodných informací o pohybech vojsk obou stran, o vinících porušování příměří.

Skutečností zůstává, že zájem na obnovení bojů mohou mít obě strany.

Ukrajina je zainteresována na co nejrychlejším zastavení bojů, uklidnění situace a obnovení své suverenity nad celým územím země. Tváří v tvář Trumpovým proruským výrokům mohl Kyjev znervóznět a uchýlit se k zoufalým krokům. Ukrajina se především obává, že by nová a nezkušená americká vláda mohla uvěřit ruským námluvám a oslabit podporu ukrajinské suverenity výměnou za prosazení zájmů Bílého domu v nějaké jiné oblasti.

Takový krok by jistě nesloužil novému prezidentovi ke cti a tak lze očekávat, že případný deal by chtěly strany uskutečnit pokud možno v tichosti, mimo pozornost mezinárodního společenství. Vyvolání bojů tak mohlo být ze strany Kyjeva chápáno jako jakási „prevence“, jako pokus zabránit předpokládané zákulisní dohodě mezi Moskvou a Washingtonem. Dohodě, na které by vydělala především Moskva a za kterou by nejvíce zaplatil Kyjev.

Stojí za obnovením bojů Kreml?

Nejistota ohledně budoucích kroků nové americké administrativy může být paradoxně důvodem i pro Kreml, aby obnovil boje na Ukrajině. Byl to Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, kdo prohlásil, že nejnovější srážky jsou důvodem pro rychlé obnovení dialogu mezi Moskvou a Washingtonem. Z tohoto pohledu je eskalace bojů jen dalším pokračováním dobře známé strategie „zamrzlých konfliktů“. Kreml tyto konflikty podle své potřeby stupňuje nebo zase uklidňuje a úspěšně tak manipuluje mezinárodním společenstvím. Obnovení násilí je pro Putinovu administrativu výhodné hned ze tří důvodů.

Fotogalerie

Návrat těžkých bojů na východ Ukrajiny je důrazným připomenutím toho, že Kreml disponuje nejen jadernými zbraněmi, ale má i dostatečný konvenční potenciál k vyvolávání různých krizí a zhoršování mezinárodní situace. Rusko, které z důvodu vlastní zaostalosti nedokáže ekonomicky konkurovat vyspělým zemím, se takovým způsobem udržuje na výsluní mezinárodní politiky.

Eskalace bojů také plní další z cílů Kremlu, totiž vyčerpávat a oslabovat ukrajinský stát a tím zpomalovat jeho přibližování k Evropě. Pokud by se Ukrajina, ve všech směrech slabší stát než Rusko, dokázala dál integrovat s Evropou a nabídla by svým občanům příjemnější život, než jaký nabízí svým občanům Putin, šlo by o nezvratný důkaz, že současná ruská elita vede zemi špatným směrem.

Stále obnovovaný konflikt je pro Kyjev otevřenou ranou, kterou ztrácí životně důležité finanční i lidské prostředky. Krizí, promítající se do všech oblastí ukrajinské společnosti. To, spolu s neschopnosti Kyjeva potlačit všudypřítomnou korupci, nahrává do karet prezidentu Putinovi.

Konečně třetím výhodou, kterou eskalace bojů přináší Kremlu, je možnost prosazovat moskevské loutkové režimy v Luhansku a Doněcku jako strany konfliktu, rovnoprávné s Kyjevem. Tváří v tvář lidským ztrátám a zhoršování humanitární situace budou evropské země, představované především Německem a Francií, hledat co nejrychlejší cestu k uklidnění. I kdyby to bylo za cenu dalších ústupků Moskvě a oslabování pozic legitimní ukrajinské vlády.

Boj o teplo

Při hledání viníka porušení příměří nám může napovědět také pohled na situaci na frontě. Podle dostupných informací se těžiště bojů nachází kolem města Avdějevka, které ovládají ukrajinští vojáci. Dělostřelecká palba zničila všechny čtyři vedení vysokého napětí, které zásobovalo město i místní průmyslový podnik AKCHZ.

Obří koksárna v Avdijivce - severním předměstí Doněcku, kde v současnosti...

Obří koksárna v Avdijivce - severním předměstí Doněcku.

Pokud dojde k zastavení jeho výroby, ztratí celé město jediný zdroj tepla, což v podmínkách mimořádně tvrdé zimy nutně povede k zamrznutí systému vytápění obytných čtvrtí a vyvolá masový odsun obyvatelstva. Jen těžko si lze představit, že by to byl Kyjev, který vydal příkaz svým vojákům střílet na území, které sám kontroluje.

Stejně tak je zřejmé, že bez pravidelné a masivní podpory ze strany Moskvy by si separatistické síly nemohly po několik let udržet schopnost vést boje takového rozsahu, jak předvádí v současnosti. I kdybychom uvěřili tvrzení ruské propagandy, že na počátku konfliktu se povstalci vyzbrojili z ukrajinských vojenských skladů, ležících na jejich území, po několikaleté válce by už byla všechna munice dávno vystřílena a zbraně by byly nebojeschopné.

Je tedy zřejmé, že ten, kdo separatistům umožňuje vzdorovat Kyjevu, kdo je podporuje finančně, zbraněmi i vojáky, a je proto odpovědný i za současné kolo bojů, je Kreml.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.