ODPOVĚDI ALEXANDRA VONDRY SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE
"Budou-li se tyto snahy ubírat nesprávným směrem, mohou NATO oslabit," vyjádřil obavy z možných rizik bezpečnostní politiky EU Alexandr Vondra v rozhovoru.
Někdejší disident a pozdější poradce prezidenta Václava Havla působil jako český velvyslanec v USA ve Washingtonu od března 1997.
Při nástupu do funkce považoval za svůj stěžejní úkol právě přijetí České republiky do NATO. V květnu 1998 byl přítomen významnému hlasování amerického Senátu o ratifikaci smlouvy o rozšíření NATO, jímž senátoři schválili přijetí České republiky, Polska a Maďarska.
Členem NATO se Česká republika oficiálně stala 12. března 1999.
"Po těžkém začátku, kdy jsme tápali v době zásahu NATO v Kosovu, se naše fungování zlepšilo," zhodnotil práci Česka ve strukturách NATO Vondra.
"Rezervy vidím ve větším odhodlání nasadit síly tam, kde jsou skutečně potřeba," dodal ale v zápětí.
Měsíce připravoval Vondra z postu vládního zmocněnce vrcholný summit NATO v Praze v roce 2002. "Byl to pro mne druhý listopad 1989," řekl tehdy po skončení. Po summitu, na kterém aliance rozhodla o přijetí dalších sedmi zemí, působil jako náměstek ministra zahraničí.
Poslední rok se stáhl do ústraní a věnoval se rodině. Před několika týdny se vrátil. Byl zvolen prvním prezidentem nově vznikající České euroatlantické rady.
"Nyní píšu, přednáším na univerzitě a dělám na dalších projektech. Od zahraniční politiky ovšem neutíkám. Stále mě hodně zajímá," nechal Alexandr Vondra nahlédnout čtenáře do toho, co jej momentálně zaměstnává nejvíce.
