Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vondra: Být ve vládě by bylo dobrodružství

  8:39aktualizováno  8:39
Alexandr Vondra, bývalý disident a spolupracovník Václava Havla, chce brzy vstoupit do ODS a Mirek Topolánek z něj chce ministra zahraničí. "Koaliční projekt je riskantní, ale takové situace mám rád," vysvětluje Vondra v rozhovoru pro MF DNES.

Alexandr Vondra | foto: Michal SváčekMF DNES

Před časem jste řekl, že pro vás "není žádné blaho sednout si do nějakého křesla a mít tam pašalík". Vypadá to, že byste si možná do křesla ministra i sednout mohl, ale zda je to pašalík, je velká neznámá. Proč jste se tak rozhodl?
Možná právě proto, že při tom tříkoaličního projektu v patové situaci nevíme ani dne, ani hodiny. V tom je to kouzlo. Pokud to vyjde, tak to žádný pašalík nebude, a navíc nevím, jak dlouho to budeme dělat. Projekt je to riskantní a já jsem vždy rád chodil do věcí, u nichž byl konec otevřený. Je v tom výzva.

Jdete vědomě do rizikové vlády?
Je to určité dobrodružství. To mě motivuje. Stavím se k té nejisté politické situaci čelem.

Jste jediný nestraník v navržené vládě Mirka Topolánka. Neoslabuje to v ní vaši pozici?
Nejsem sice členem ODS, ale už loni jsem se za ni několikrát postavil. Nejsem nezávislý, jsem nominován za ODS a cítím k ní loajalitu.

Takže v tom nepociťujete problém? Možná se některé věci z kuchyně ODS ani nedozvíte.
Nejsem součást struktur občanských demokratů, ale do veřejného života jsem vstoupil - v podzimních volbách kandiduji za ODS do Senátu. Nechci a nebudu třtina ve větru.

Co to znamená? Nejste členem ODS, ale kandidujete za ni a nejste třtina ve větru. Chystáte se do té strany vstoupit?
Vyhrál jsem v ODS primárky a kandiduji za Litoměřicko, Slánsko a Podřipsko. Při politické práci je dobré mít mandát zdola. A obráceně: ten mandát lidí je dobré prosazovat ve vládě. S ODS se vzájemně poznáváme a vstoupím do ní.

Kdy?
Je to otázkou několika měsíců.

Prý jste dostal "vynadáno" od Václava Havla, s kterým jste léta spolupracoval, že kandidujete za ODS.
Není to pravda. Z očí do očí mi nikdy nic takového neřekl. Dovedu si však představit, že Václav Havel z toho asi radostí neskáče. Jeho vztah k ODS je známý. Havla si vážím za to, co pro naši zemi udělal, ale nemusíme mít na všechno stejný názor. On se nějak politicky identifikoval v uplynulých měsících...

Identifikoval se zeleně.
Udělal to daleko konkrétněji než v minulosti a totéž jsem učinil i já. Zřejmě to byl přirozený vývoj.

Dlouholetý stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil říká, že nechtěl být v Topolánkově vládě ministrem, protože neví, zda nevydrží jen čtyři měsíce místo čtyř let. Vy z její krátkodechosti obavu nemáte?
Chápu to jako práci pro zemi, ne jako budování si vlastní kariéry. Jsem několik let v soukromé sféře a nepotřebuji být za každou cenu ministrem. Jsou situace, kdy mnoho lidí váhá, ale já jsem člověk, který má napětí rád. Jak jsem říkal, je v tom prvek dobrodružství.

Nevypadáte na dobrodruha.
Patová situace po volbách vybízí dělat zahraniční politiku spíše konsenzuálním způsobem než skákat jako parašutista. Ale ten koaliční projekt má charakter dobrodružství.

Překládám si to správně, že věříte, že vláda Mirka Topolánka nakonec důvěru ve Sněmovně získá?
Kdybych tomu nevěřil, tak do toho nejdu. Jedna věc je víra a druhá jistota. Tu jistotu nemáme. Někde jinde na Západě by se asi tento volební výsledek řešil velkou koalicí, ale po tom, co jsme zažili v posledních měsících, by velkou koalici voliči ODS neskousli.

Přerušil byste v případě vládního angažmá práci pro firmu?
Samozřejmě. Jsem pouze jednatelem a okamžitě bych skončil v den, kdy bych byl jmenován ministrem.

Finančně byste si pohoršil?
Určitě bych si nepolepšil. Tuto otázku jsem si už ale s rodinou zodpověděl, když jsem dostal nabídku kandidovat na senátora za ODS. V posledních letech jsme se měli dobře, ale teď přichází jiná práce. Pokud to tak dopadne, tak budu mít více práce a méně peněz.

Podívejme se teď na to, co byste měl dělat, na zahraniční politiku. Co říkáte nejaktuálnější věci: Vítěz voleb na Slovensku Robert Fico otevřel náruč nacionalistům i nevyzpytatelnému Vladimíru Mečiarovi.
Je to věc slovenských politiků, jakou vládu si dají dohromady. Pro obraz Slovenska v zahraničí je Ficem zvolená varianta tou nejhorší možností. V posledních letech jsem hodně cestoval a slovenský reformní program se těšil ve světě velké podpoře. Mikuláš Dzurinda byl považovaný za nejváženějšího politika střední a východní Evropy. Slovenští voliči však zamíchali kartami. Snad si nová slovenská vládní garnitura uvědomí, že bude dobré dělat takovou politiku, která nevrátí jejich zemi do mečiarovských časů.

Jak může na tuto situaci reagovat česká diplomacie?
Slovensko je náš klíčový soused a máme s ním výborné vztahy. To by se nemělo měnit. Údělem  sousedních zemí je spíše obrušovat hrany v komunikaci než činit kontroverzní kroky.

Jenže Česko za Miloše Zemana bylo jedinou zemí mimo EU, která se tehdy přidala k sankcím proti Rakousku, když tam do vlády vstoupila strana Jörga Haidera.
Budeme vývoj sledovat, ale v tuto chvíli nikdo o něčem podobném ve vztahu k Slovensku snad neuvažuje. Počkejme na program nové slovenské koalice. Robert Fico se bude chtít profilovat jako evropský politik, který nebude chtít vyčlenit Slovensko z hlavních evropských politických proudů.

Jak však jednat se zástupci strany, jejíž předseda Ján Slota kdysi říkal, že nasedne do tanků, srovná Budapešť a že Maďaři jsou hajzlové. Nemají se podobné strany ignorovat?
Uvidíme, co bude Slota říkat teď. Občas v Evropě přijdou do vládních koalic extrémní proudy. Měřme jim podle toho, co budou dělat, a ne podle toho, co kdysi jejich zástupci říkali. Kancléři Schüsselovi se to v Rakousku po projití si slzavým údolím podařilo.

U nás se v posledních dnech diskutuje o možnosti vybudování americké protiraketové základny v Česku. Co si o tom myslíte?
Jsme zodpovědní za zajištění bezpečnosti u nás i v Evropě. Pokud chceme hledat ochranu a obranu před riziky současného světa, tak nemáme jinou možnost než s Američany spolupracovat. Pustil bych se proto s nimi do diskuse. Dnes existují jiná rizika ve srovnání s dobou studené války. Nepodceňujme to.

Odpovězte mi jasně. Pokud by to šlo, jste pro americkou základnu podobného typu u nás, či nikoli?
Pokud se ukáže, že to dává opodstatnění, tak jsem pro.

Mirek Topolánek naznačil, že není pro referendum v této otázce, Jiří Paroubek ano. Co vy?
Nejsem pro.

Proč?
Vždyť jsme neměli ani referendum o NATO a toto je ve srovnání s tím dílčí problém. Byl jsem pro referendum o vstupu do Evropské unie protože tam se jednalo o zásadní postup v suverenitě našeho rozhodování. V tomto případě se nevzdáváme našeho osudu.

Jste dlouholetý a známý přívrženec silných transatlantických vztahů. Nenarazíte v případné nové vládě na problémy? Zelení nejsou žádní milovníci Ameriky?
Nejde o milovníky Ameriky. Nebo jak se zjednodušeně někdo dnes hlásí k bushovcům či antibushovcům. V životním zájmu nás i Evropy je udržet silnou transatlantickou vazbu. Spíše my máme zájem, aby se Amerika nestáhla do izolace. Spojené státy si mohou zabezpečit svoji obranu bez nás a pravděpodobně by stáhly své vojáky ze zahraničí. Ale to není v našem zájmu! Evropa zažívá od konce druhé světové války nejdelší období míru ve svých dějinách, a to díky pevné transatlantické vazbě. Nevidím jediný důvod ji roztrhnout.

Američané říkají, že by si s vámi jako s ministrem zahraničí rozuměli, ale dodávají: kromě otázky víz pro české občany. Co byste v tomto případě navrhoval?
Hlavně bychom měli postupovat jinak než doposud.

Jak?
Vyžaduje to v USA politické rozhodnutí. Musíme tamní politiku zmobilizovat ke změně. Ten současný stav je k nám nespravedlivý.

Jak dlouho by dosažení změny mohlo trvat?
Dva až tři roky intenzivní práce. Jsem přesvědčen, že země střední a východní Evropy mají v tom postupovat společně a pak by se změny dalo dosáhnout.

Byl jste přes čtyři roky velvyslancem ve Washingtonu a situaci znáte. Proč se víza neřešila už dávno?
Za mě jsme řešili vstup do NATO. To byla těžká a dlouhodobá politická práce. Amerika je obrovská země a není schopna vnímat některé věci jednoduše. Pohnout s tím slonem je někdy hodně složité.

Zeptám se ještě jednou: proč se víza  neřešila už dávno?
V posledních letech se to skutečně mělo řešit s větší razancí. Ale to je otázka na někoho jiného. Mimochodem, jedinou podobnou zemí, která víza nemá, je Slovinsko. To byla pro ně kompenzace za to, že nebylo přijato v první vlně do NATO.

Česká republika se v rámci Evropské unie ocitla v zajímavém postavení ve věci vztahu k režimům v Bělorusku či na Kubě. Měnil byste něco na této politice?
Vážím si toho, co v tomto směru dělal ministr Svoboda. Pokračoval bych v podpoře lidí, kteří bojují za svobodu v Bělorusku, na Kubě či v Barmě. Jenže naše politika by měla být v tomto vyrovnanější.

Jak vyrovnanější? Nerozumím...
Máme priority i jinde, nejenom v případě podpory bojovníků za svobodu a demokracii. Například v případě Evropské unie bychom měli být aktivnější a čitelnější, někdy se mi zdálo, že nevím, co vlastně chceme. Máme také silné ekonomické zájmy v mnoha zemích, to bych rád podporoval a měli bychom z toho více vytěžit. Například na Balkáně, na Ukrajině, ale i jinde. Sehráli jsme určitou roli při podpoře oranžové revoluce na Ukrajině a pak jsme váhali. Je to škoda, protože mnoho českých firem tam má dobré jméno.

Když jste hovořil o EU, jak byste vycházel s Václavem Klausem, který je známým popichovačem Unie?
Popichovač? Zajímavé slovo. Já si prezidenta vážím za to, že je občas schopen natvrdo iniciovat debatu o problémech Unie. Nesdílím v tom však všechny jeho postoje. Já radši vezmu při obrušování hran pilník než kladivo. Ale někdy s pilníkem žádnou diskusi nevyvoláte. Někdy stojí za to bouchnout do stolu. A Klaus občas cítí velmi silně osudové evropské problémy, slabá místa kontinentu.

Neztěžoval by vám prezident svými postupy vůči EU práci?
Znám ho léta letoucí a nějaký model spolupráce bychom museli najít. Já se toho nebojím.

Už od vzniku Česka v roce 1993 nejsou vztahy prezidentů, premiérů a ministrů zahraničí idylické. Poslední vztahy Klaus-Paroubek či Klaus-Svoboda nebyly výjimkou. Dokázal byste to změnit?
Ministr zahraničí není od toho, aby si na to stěžoval novinářům.

Pozor, vždyť si šéfové diplomacie stěžovali pořád.
Ministr má dělat politiku, která je ku prospěchu státu. Byl bych rád, abychom měli zahraniční politiku, která neskáče ode zdi ke zdi, která je předvídatelná, založená na konsenzu. Není žádný důvod vést smrtící diskuse o zahraniční politice.

Uvidíme, zda budete prvním ministrem, kterému se podaří sladit v případě diplomacie české noty!
Umím v případě potřeby i kousnout. Navíc v posledním roce jsem si nechal spravit zuby.

Když umíte kousat, chci vám připomenout vaše emotivní, až mírně hysterické předvolební vystoupení při diskusi v televizi Prima. Nemáme se vás dokonce bát?
Televizní diskuse ukázala, jak se mohou odehrávat předvolební debaty budoucnosti. Zařadil jsem v té diskusi vyšší rychlostní stupeň. Chápu, že někteří intelektuálové, kteří jsou zvyklí na kavárenské debaty, mohli protáhnout uši, ale to není nic zvláštního. To k politice patří. Nemusíte se mě bát.

Já se vás nebojím...
Jsem racionálně uvažující člověk. Jedna věc je předvolební zápas a druhá potřeba se po volbách dohodnout. Pokřikovat na sebe, to nemůže být program.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.