Společný hrob. Zde byly pohřbeny oběti masakru v Českém Malíně na Volyňsku.

Společný hrob. Zde byly pohřbeny oběti masakru v Českém Malíně na Volyňsku. | foto: ČTK

Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr

  • 3
Polský prezident Bronislaw Komorowski v neděli na pietní akci v ukrajinském Lucku připomněl 70 let od krvavého masakru na Volyni, během nějž zemřelo při útoku ukrajinských nacionalistů na 11 tisíc Poláků. V projevu řekl, že etnické násilí nelze ospravedlnit ani slovy o boji za svobodu a nezávislost.

"Sešli jsme se tady společně, Ukrajinci i Poláci," ocenil Komorowski při vzpomínce na oběti masakru v lucké katedrále. "Bratrovražda je vždy strašná. Touha po svobodě a samostatnosti neospravedlňuje etnické čistky ani masové zabíjení," zdůraznil.

Před 70 lety umírali na Volyni také Češi: 13. července 1943 vybily nacistické jednotky téměř veškeré obyvatele obce Český Malín, zemřelo celkem 374 tamních českých přistěhovalců (více o masakru Čechů čtěte zde).

Ještě 70 let po masakru volyňských Čechů panují dohady, kdo zabíjel

Spor o interpretaci volyňského masakru ovlivňuje vztahy Ukrajiny a Polska i o po desítkách let. V Polsku se konzervativní opozice domáhá označení volyňských masakrů za "genocidu", zatímco vládní liberálové s ohledem na vztahy s Kyjevem raději hovoří o "etnické čistce s rysy genocidy". Kvůli sporu o pojmenování masového zabíjení se minulý týden hádali i poslanci polského parlamentu, kteří nakonec přes odpor strany Právo a spravedlnost (PiS) schválili umírněnější text rezoluce připomínající masakr.

Politici v Kyjevě zase používají polskou interpretaci historie jako munici proti vlastní opozici, která glorifikuje někdejší nacionalisty jako bojovníky za nezávislost.

Krvavá neděle a tisíce mrtvých

Vraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo "krvavou nedělí" 11. července 1943: tehdy jednotky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily okolo 11 tisíc lidí, často shromážděných na mších, a vypálily padesátku katolických kostelů.

Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo celkem na 100 tisíc Poláků, další půl milion z Volyně raději utekl.

Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při "odvetných akcích" polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.

Z dvou milionů obyvatel předválečné Volyně, která byla rozdělená na polskou a sovětskou část, více než dvě třetiny tvořili Ukrajinci, necelá pětina byli Poláci, desetina Židé, dvě procenta Němci, 1,5 procenta Češi a procento Rusové. Region nyní patří Ukrajině.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video