Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr

  17:13aktualizováno  17:13
Polský prezident Bronislaw Komorowski v neděli na pietní akci v ukrajinském Lucku připomněl 70 let od krvavého masakru na Volyni, během nějž zemřelo při útoku ukrajinských nacionalistů na 11 tisíc Poláků. V projevu řekl, že etnické násilí nelze ospravedlnit ani slovy o boji za svobodu a nezávislost.

Společný hrob. Zde byly pohřbeny oběti masakru v Českém Malíně na Volyňsku. | foto: ČTK

"Sešli jsme se tady společně, Ukrajinci i Poláci," ocenil Komorowski při vzpomínce na oběti masakru v lucké katedrále. "Bratrovražda je vždy strašná. Touha po svobodě a samostatnosti neospravedlňuje etnické čistky ani masové zabíjení," zdůraznil.

Před 70 lety umírali na Volyni také Češi: 13. července 1943 vybily nacistické jednotky téměř veškeré obyvatele obce Český Malín, zemřelo celkem 374 tamních českých přistěhovalců (více o masakru Čechů čtěte zde).

Ještě 70 let po masakru volyňských Čechů panují dohady, kdo zabíjel

Spor o interpretaci volyňského masakru ovlivňuje vztahy Ukrajiny a Polska i o po desítkách let. V Polsku se konzervativní opozice domáhá označení volyňských masakrů za "genocidu", zatímco vládní liberálové s ohledem na vztahy s Kyjevem raději hovoří o "etnické čistce s rysy genocidy". Kvůli sporu o pojmenování masového zabíjení se minulý týden hádali i poslanci polského parlamentu, kteří nakonec přes odpor strany Právo a spravedlnost (PiS) schválili umírněnější text rezoluce připomínající masakr.

Politici v Kyjevě zase používají polskou interpretaci historie jako munici proti vlastní opozici, která glorifikuje někdejší nacionalisty jako bojovníky za nezávislost.

Krvavá neděle a tisíce mrtvých

Vraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo "krvavou nedělí" 11. července 1943: tehdy jednotky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily okolo 11 tisíc lidí, často shromážděných na mších, a vypálily padesátku katolických kostelů.

Fotogalerie

Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo celkem na 100 tisíc Poláků, další půl milion z Volyně raději utekl.

Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při "odvetných akcích" polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.

Z dvou milionů obyvatel předválečné Volyně, která byla rozdělená na polskou a sovětskou část, více než dvě třetiny tvořili Ukrajinci, necelá pětina byli Poláci, desetina Židé, dvě procenta Němci, 1,5 procenta Češi a procento Rusové. Region nyní patří Ukrajině.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zaplavená ulice v Portoriku je následkem řádění hurikánu Maria (21. září 2017)
V Portoriku se po řádění hurikánu protrhla přehrada, lidé prchají z oblasti

Následkem řádění hurikánu Maria se v pátek protrhla hráz přehrady na řece Guajataca na severozápadě Portorika. Úřady varují před „extrémně nebezpečnými“...  celý článek

V moskevské Aleji vůdců přibyly busty sovětských ikon včetně Stalina (22. září...
Moskva má novou bustu Stalina, odhalení provázela kritika

Série bust sovětských čelních představitelů doplnila stávající moskevskou „Alej vůdců“, mezi nimi i socha komunistického diktátora Josifa Stalina. Sochy do...  celý článek

Londýn v pátek zasáhly zprávy o explozi na stanici Parsons Green (16. září 2017)
Máme málo lidí i peněz. Hrozbu teroru nezvládneme, varuje londýnská policie

Britské policejní složky čelí neudržitelnému tlaku kvůli přibývajícím teroristickým hrozbám. V pátek to uvedla šéfka londýnské policie Cressida Dicková s tím,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.