Nebude se vám chtít čekat na umělou kyčel nebo jen prostě budete chtít lepší péči, než kterou poskytují česká zdravotnická zařízení? Tak si prostě najdete zahraniční nemocnici a odjedete se nechat ošetřit tam. A česká zdravotní pojišťovna vám tento zákrok proplatí - podle cenových tabulek platných pro Česko.
Je to podobně revoluční změna, jako když se Evropská unie dohodla na volném pohybu osob v celém bezhraničním schengenském prostoru. "Volný pohyb pacientů", jak by se dala zjednodušeně nazvat unijní směrnice, která vstupuje 25. října v platnost, může zcela změnit přístup k pacientům a fakticky zrušit mezistátní hranice i v této pro mnoho obyvatel EU zásadní oblasti.
Směrnice EUSměrnice byla přijata na jaře roku 2011, do 25. 10. 2013 měly členské státy čas na její zakotvení ve svém zákonodárství. Například Slovensko to stihlo k 1. říjnu, Česko ji kvůli předčasným volbám přijme nejdříve v lednu příštího roku. Pacienti budou mít právo podstoupit zdravotnický zákrok v kterékoli zemi EU. Pojišťovny budou mít povinnost zákrok proplatit až do výše ceny zákroku v zemi pacienta. Česko dosud poskytovalo zahraničním pacientům čtyřikrát větší objem péče, než jaký čerpali Češi v zahraničí. |
V Evropské unii tak v rámci principu "volného pohybu služeb" začíná otevřený konkurenční boj o evropské pacienty. Boj, na kterém Česká republika, ale i čeští pacienti mohou vydělat. "Určitě tu vzniká větší prostor pro konkurenci," říká lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová, bývalá ministryně zdravotnictví. "O směrnici se bojovalo celé roky."
Strach z nedostatku lůžek
Oproti praxi posledních let je zásadní rozdíl v tom, že se nebude jednat pouze o "neodkladnou péči", kterou za české pacienty ošetřené v Evropské unii hradí naše zdravotnické pojišťovny už nyní. Směrnice stanovuje, že to bude možné i v případě plánovaných operací a lékařských zákroků v zahraničí, které si dosud lidé platili sami, nebo musely být předem schváleny zdravotní pojišťovnou.
Nyní tento předběžný souhlas, pokud si to státy výslovně neupraví jinak, nebude nutný a každý bude mít nárok na proplacení zákroku. Ovšem pouze do výše ceny, jakou je ohodnocen v zemi, odkud pacient pochází. České nemocnice na tom podle všeho vydělají. Poměr "cena – kvalita" je totiž oproti okolním zemím dobrý. Dá se proto očekávat zájem pacientů ze států, jako je Polsko, Slovensko či Maďarsko, o ošetření v českých zdravotních zařízeních.
"Především z Polska a Slovenska se zájem o zákroky provedené v českých nemocnicích očekávat dá," říká prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. "Je otázka, zda české nemocnice nebudou čelit přeplnění a nedostatku lůžek. Zájem, hlavně v Moravskoslezském kraji, totiž bude," dodává.
Tyto obavy však europoslankyně Roithová nemá. "Vývoj bude pozvolný. Navíc naše nemocniční kapacity jsou dnes vyšší než poptávka," uvádí. Dodává také, že české nemocnice si podle směrnice nebudou moci účtovat za péči o zahraniční pacienty více peněz než u českých. To by mělo zabránit upřednostňování zahraniční klientely.
Řešení pro lidi z pohraničí
Pro zájem českých pacientů o zdravotnická ošetření v zahraničí je brzdícím momentem cena, která je především v sousedním Rakousku a Německu většinou vyšší, než v České republice. Přesto v určitých oblastech, kde je dosažitelnost zdravotní péče horší, může být o německá či rakouská nemocniční zařízení zájem.
"Mezi takové případy patří hraniční oblasti – tady jde o celé severní Čechy, a hlavně Šluknovsko," uvedla pro severočeskou přílohu MF DNES saská právnička Henrieta Durmisová, která pracuje na projektu zdravotní spolupráce. "Jak se potvrdilo z našich jednání se starosty některých příhraničních měst a obcí, jeví se tato možnost pro obyvatele i jako východisko v dané situaci, kdy ve zdravotní péči pociťují nedostatky," dodala.
Pod kudlu do ciziny?Z Česka se může stát špitál Evropy... |
Celkově se dá čekat, že české zdravotnictví na volném pohybu pacientů vydělá. "My jsme zatím poskytovali zahraničním pacientům čtyřikrát větší objem péče, než jaký čerpali Češi v zahraničí," uvádí Ladislav Švec, ředitel Centra mezistátních úhrad.
Čekání na novou vládu
Zdravotní pojišťovny však nadšené nejsou. "Pokud by nebylo možné ovlivnit množství čerpané odkladné (neakutní) péče v zahraničí, lze očekávat zvýšení nároků na systém veřejného zdravotního pojištění," vysvětluje obavy z vyšších výdajů Andrea Wolfová z komunikačního oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Proti tomuto názoru VZP šel návrh ministerstva zdravotnictví.
"Ten počítal s úplnou liberalizací," říká Ladislav Švec. "Jedinou komplikací bylo, že jste si měli zákrok zaplatit ze svého a pojišťovna vám ty peníze měla vyplácet zpětně," dodává.
Přestože Česká republika měla povinnost zavést do života směrnici nejpozději do 25. 10., nestane se tak. A to kvůli rozpuštění parlamentu a předčasným volbám. Novela zákona totiž stihla projít jen vládou, pak přišel pád Petra Nečase. "Když všechno půjde dobře, bude to přijato tak v lednu," odhaduje Švec. Je však podle něj i otázka, zda bude novela tak liberální, jako byl návrh exministra Luboše Hegera.
Jednotlivé státy totiž mohou rozsah hrazené nemocniční péče v zahraničí omezit. A tak zatímco pacienti z dalších zemí EU do Česka budou moci jezdit, Češi si musí počkat. Praze hrozí kromě ostudy za každý den zpoždění od EU i statisícové pokuty.
