Na volby dohlíželo mnoho příslušníků bezpečnostních složek. Hlasování bylo dosud nejpoklidnější od svržení diktátora Saddáma Husajna v roce 2003.

Na volby dohlíželo mnoho příslušníků bezpečnostních složek. Hlasování bylo dosud nejpoklidnější od svržení diktátora Saddáma Husajna v roce 2003. | foto: Reuters

Volil každý druhý Iráčan, Málikí vzal provincie šíitským konkurentům

  • 9
Sobotní provinční volby v Iráku zřejmě upevní pozici předsedy vlády Núrího Málikího a jeho spojenců na úkor náboženských formací. Podle agentur na to ukazují první zcela předběžné odhady. Iráčané volili ve 14 z 18 provincií, ze zvolených provinčních rad vzejdou guvernéři jednotlivých regionů.

Podle agentury Reuters kandidáti spjatí s Málikím zřejmě směřují k jasnému vítězství. Nejmenovaný vládní činitel už prohlásil, že Málikího strana Hlas islámu (Ad-Dava) zřejmě vyhrála ve všech devíti šíitských provinciích na jihu a také v šíitském předměstí Bagdádu Sadr City.

Potvrdí-li se to, bude to drtivá porážka pro náboženské strany, které tam dosud vládly. Konečné výsledky budou nicméně známy až za několik týdnů.

Ve druhém největším městě země Basře na jihu země získalo šíitské Nejvyšší islámské irácké shromáždění (SIIC) asi 20 procent hlasů, zatímco Málikího strana Dava (taktéž šíitská, ale považovaná za konzervativní) asi 50 procent. Porážku tu přiznalo i SIIC.

Vítězství Málikího připustil i vysoký činitel hnutí protiamerického duchovního Muktady Sadra.

Agentura AFP napsala, že SIIC podle prvních údajů zřejmě přišlo o sedm provincií, které dosud ovládalo a které nyní přešly k Málikímu. Za další příznak odklonu voličů od náboženských stran označila to, že ve dvou šíitských a jedné sunnitské provincii vedou kandidáti bývalého premiéra Ajáda Alávího, laicky zaměřeného někdejšího příslušníka levicové sunnitské strany Baas.

Voliči podle AFP nehlasovali podle svého náboženského přesvědčení, ale s ohledem na své životní podmínky. Tam, kde jim dosavadní provinční orgány nezajistily zlepšení, nastala změna voličské přízně.

Kurdové budou volit později

Ve třech kurdských provinciích a ve sporné provincii Kirkúk se mají volby konat později. Pozorovatelé předpokládají, že výsledek voleb může předurčit parlamentní volby, které se mají konat rovněž letos.

Volební účast dosáhla 51 procent. Pozorovatelé to připisují nezájmu v šíitských provinciích. Mezi sunnity, kteří poslední volby v roce 2005 většinově bojkotovali, byla účast tentokrát vyšší.

Posledních voleb do parlamentu v roce 2005 se v celé zemi, tedy ve všech 18 provinciích, zúčastnilo 55,7 procenta voličů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video