Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku

Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku | foto: Reuters

V Evropě sílí odpůrci imigrace, Unii chtějí rozklížit zevnitř

  • 217
Přes půl miliardy občanů EU zamíří za měsíc k volbám do Evropského parlamentu. Půjde o první hlasování po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, takže se pravomoci europoslanců zvýší. Průzkumy naznačují, že mnozí voliči jsou děním v Unii zklamaní a raději zůstanou doma.

Miliony Evropanů v květnu opráší své občanské průkazy a vyrazí k hlasovacím urnám, aby zvolili své zástupce do europarlamentu. Už potřetí mezi nimi budou i Češi, kteří jako jediní z osmadvacítky mají možnost vybírat svých jedenadvacet "vyvolených" dva dny, 23. a 24. května.

Ostatní občané EU si budou muset vystačit s jedním dnem a pro většinu z nich to bude neděle 25. května. Tedy pokud se k evropským volbám vůbec rozhodnou jít. Průzkumy v zemích starého kontinentu totiž shodně naznačují, že krizí unavení Evropané ztrácejí chuť rozhodovat o dění v Bruselu.

Našinec tento úbytek hlasů zřejmě nijak zvlášť nepocítí, česká účast v eurovolbách patří vůbec k nejnižším: při posledním hlasování před pěti lety se k urnám vydalo jen 28 procent voličů. Prim v minimální účasti však drží Slováci, jichž v roce 2009 hlasovala sotva pětina. Nutno podotknout, že tehdy k eurovolbám dorazilo nejméně lidí od prvního hlasovacího klání v roce 1979. A trend, zdá se, bude pokračovat také letos. Právě toho se Brusel docela obává, a není divu.

Pomsta národním parlamentům

Obavy existují zejména proto, že menší účast nahrává různým protestním, leckdy zcela novým uskupením. A rovněž už zavedeným populistickým (až extremistickým) stranám.

"Mnozí voliči berou volby do Evropského parlamentu jako určitou možnost vzdoru," řekl MF DNES francouzský diplomat v Bruselu, který si nepřál být jmenován. Podle něj mnohdy chtějí svému národnímu parlamentu ukázat, že nesouhlasí s tím, jak tamní vláda spravuje zemi. Vnímají to tak, že Brusel je daleko a europoslanci nemají příliš velký dosah na dění u nich doma. Když pak ale dojde na domácí parlamentní volby, hlasují "umírněně" a volí "zodpovědněji".

Třeba právě ve Francii je takovým příkladem krajně pravicová Národní fronta. Strana, kterou vede Marine Le Penová, dcera proslulého xenofobního politika a mnohaletého europoslance Jeana-Marie Le Pena, aspiruje v zemi (co se eurovoleb týče) rovnou na prvenství.

Elektorát partaje, která brojí proti přistěhovalectví a žádá vystoupení z eurozóny, utěšeně roste již od předloňských prezidentských voleb, v nichž Le Penová získala nejvíc hlasů v dějinách strany. A francouzské regionální volby koncem minulého měsíce ukázaly, že spanilá jízda Národní fronty pokračuje. Byť strana získala "jen" sedm procent, stala se symbolickým vítězem souboje, v němž utrpěli zdrcující porážku vládnoucí socialisté.

Protiunijní tendence sílí

Protiimigrační a protiunijní tendence však sílí i v dalších členských zemích, třeba ve Velké Británii. Tamní populistická strana UKIP zahájila kontroverzní protiimigrantskou kampaň, by dokonce mohla vyhrát. A tah proti přistěhovalcům a omezení Schengenu si jako hlavní bod zvolili i nizozemští politici ze strany PVV Geerta Wilderse, rakouští FPÖ, belgičtí Vlaams Belang nebo švédští Demokraté. V květnových volbách se tak spíše střetnou ti, kteří fandí integraci, s těmi, kteří jsou proti, místo aby se bojovalo o budoucí podobu řízení Unie.

Kritici integrace a společné evropské politiky navíc hodlají sestavit v europarlamentu novou frakci, která si klade za cíl "rozklížit" zevnitř již tak zkřehlou, hospodářskou krizí oslabenou Unii. K vytvoření frakce je však potřeba 25 poslanců z nejméně šesti zemí. Zda se podaří dát takový spolek dohromady, je nejisté. Už proto, že řadě jeho potenciálních členů je společná pouze touha oslabit Unii. I tak ale představa takového uskupení straší mnohé euroúředníky.

Hlasování totiž bude prvním poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která výrazně rozšířila možnosti europarlamentu zasahovat do legislativy a rozpočtu EU. A také do výběru nového předsedy Evropské komise, šéfa výkonné moci Evropské unie. Evropští zákonodárci nového "Barrosa" sice nemohou sami vybrat, budou ho však moci potvrdit, nebo odmítnout.

VOLBY 2014 - Evropa na rozcestí

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video