Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Evropě sílí odpůrci imigrace, Unii chtějí rozklížit zevnitř

  20:53aktualizováno  20:53
Přes půl miliardy občanů EU zamíří za měsíc k volbám do Evropského parlamentu. Půjde o první hlasování po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, takže se pravomoci europoslanců zvýší. Průzkumy naznačují, že mnozí voliči jsou děním v Unii zklamaní a raději zůstanou doma.
Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku (ilustrační snímek)

Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Miliony Evropanů v květnu opráší své občanské průkazy a vyrazí k hlasovacím urnám, aby zvolili své zástupce do europarlamentu. Už potřetí mezi nimi budou i Češi, kteří jako jediní z osmadvacítky mají možnost vybírat svých jedenadvacet "vyvolených" dva dny, 23. a 24. května.

Ostatní občané EU si budou muset vystačit s jedním dnem a pro většinu z nich to bude neděle 25. května. Tedy pokud se k evropským volbám vůbec rozhodnou jít. Průzkumy v zemích starého kontinentu totiž shodně naznačují, že krizí unavení Evropané ztrácejí chuť rozhodovat o dění v Bruselu.

Našinec tento úbytek hlasů zřejmě nijak zvlášť nepocítí, česká účast v eurovolbách patří vůbec k nejnižším: při posledním hlasování před pěti lety se k urnám vydalo jen 28 procent voličů. Prim v minimální účasti však drží Slováci, jichž v roce 2009 hlasovala sotva pětina. Nutno podotknout, že tehdy k eurovolbám dorazilo nejméně lidí od prvního hlasovacího klání v roce 1979. A trend, zdá se, bude pokračovat také letos. Právě toho se Brusel docela obává, a není divu.

Pomsta národním parlamentům

Obavy existují zejména proto, že menší účast nahrává různým protestním, leckdy zcela novým uskupením. A rovněž už zavedeným populistickým (až extremistickým) stranám.

"Mnozí voliči berou volby do Evropského parlamentu jako určitou možnost vzdoru," řekl MF DNES francouzský diplomat v Bruselu, který si nepřál být jmenován. Podle něj mnohdy chtějí svému národnímu parlamentu ukázat, že nesouhlasí s tím, jak tamní vláda spravuje zemi. Vnímají to tak, že Brusel je daleko a europoslanci nemají příliš velký dosah na dění u nich doma. Když pak ale dojde na domácí parlamentní volby, hlasují "umírněně" a volí "zodpovědněji".

Třeba právě ve Francii je takovým příkladem krajně pravicová Národní fronta. Strana, kterou vede Marine Le Penová, dcera proslulého xenofobního politika a mnohaletého europoslance Jeana-Marie Le Pena, aspiruje v zemi (co se eurovoleb týče) rovnou na prvenství.

Elektorát partaje, která brojí proti přistěhovalectví a žádá vystoupení z eurozóny, utěšeně roste již od předloňských prezidentských voleb, v nichž Le Penová získala nejvíc hlasů v dějinách strany. A francouzské regionální volby koncem minulého měsíce ukázaly, že spanilá jízda Národní fronty pokračuje. Byť strana získala "jen" sedm procent, stala se symbolickým vítězem souboje, v němž utrpěli zdrcující porážku vládnoucí socialisté.

Protiunijní tendence sílí

Protiimigrační a protiunijní tendence však sílí i v dalších členských zemích, třeba ve Velké Británii. Tamní populistická strana UKIP zahájila kontroverzní protiimigrantskou kampaň, by dokonce mohla vyhrát. A tah proti přistěhovalcům a omezení Schengenu si jako hlavní bod zvolili i nizozemští politici ze strany PVV Geerta Wilderse, rakouští FPÖ, belgičtí Vlaams Belang nebo švédští Demokraté. V květnových volbách se tak spíše střetnou ti, kteří fandí integraci, s těmi, kteří jsou proti, místo aby se bojovalo o budoucí podobu řízení Unie.

Kritici integrace a společné evropské politiky navíc hodlají sestavit v europarlamentu novou frakci, která si klade za cíl "rozklížit" zevnitř již tak zkřehlou, hospodářskou krizí oslabenou Unii. K vytvoření frakce je však potřeba 25 poslanců z nejméně šesti zemí. Zda se podaří dát takový spolek dohromady, je nejisté. Už proto, že řadě jeho potenciálních členů je společná pouze touha oslabit Unii. I tak ale představa takového uskupení straší mnohé euroúředníky.

Hlasování totiž bude prvním poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která výrazně rozšířila možnosti europarlamentu zasahovat do legislativy a rozpočtu EU. A také do výběru nového předsedy Evropské komise, šéfa výkonné moci Evropské unie. Evropští zákonodárci nového "Barrosa" sice nemohou sami vybrat, budou ho však moci potvrdit, nebo odmítnout.

VOLBY 2014 - Evropa na rozcestí

VOLBY 2014 - Evropa na rozcestí

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.