Volič levice je věrný párkům, liberálové holdují zmrzlině, ukázal průzkum

Pivní a klobásová kultura jako by obecně byla bližší levici. Střídmé stravování a objevování nových jídel zase odpovídá pravici. Souvisí tedy jídlo doopravdy s politikou? MF DNES získala výzkum agentury Median, ze kterého se dá vyčíst, že chutě voličů různých stran se skutečně liší.

Tradiční pokrmy si udržely příznivce po pádu komunismu nejvíce mezi voliči levice. Ilustrační foto | foto: Isifa

Vyplynuly z něj i unikátní údaje, jak příznivci různých politických směrů bydlí, co dělají ve volném čase a jaké problémy považují ve společnosti za nejdůležitější.

Uvedený výzkum agentury Median normálně slouží pro výzkum trhu, běží prakticky nepřetržitě a redakce ho pro články využívá ve velkém prvně. Odpovídá v něm nadprůměrný vzorek lidí – přes osm tisíc.

Rozdíly mezi chutěmi voličů různých stran pramení i z toho, že pravicoví voliči jsou obecně bohatší a mladší než levicoví. Proto sahají v hypermarketu po jiném zboží, stejně jako si vybírají jiné restaurace. Je to vidět třeba na datech o zmrzlině – levičáci méně mlsají.

Jak rozdíly v kuchyních voličů interpretovat? Šéf Kulinářského institutu Roman Vaněk pro to používá téměř politický termín "komunistická norma v gastronomii". Jinými slovy: levicoví voliči pořád jedí tak, jako se jedlo před revolucí.

"Lidé byli zvyklí si dobře uvařit doma a v restauraci kvalitu nevyžadovali. Jedla se unifikovaná jídla a vystihovaly to i názvy – moravský brabec a zkratka BK jako bramborový knedlík," míní Vaněk.

Velký počet vegetariánů mezi komunisty se dá vysvětlit snad jen tím, že maso odmítají i anarchisté, kteří se také zhlížejí v Karlu Marxovi. Anebo se komunisté vyhýbají masu kvůli jeho ceně.

levicový talíř

Nejvíce piva i vína vypijí sociální demokraté, v pití piva vedou výrazněji (64 % ho pije).

Překvapivé je, že k vegetariánství se přihlásilo i hodně komunistů – 5 % (průměr je 2 %). Komunisté odmítají zmrzlinu nejvýrazněji ze všech voličských skupin v průzkumu – 30 % uvedlo, že ji vůbec nejí.

Levicoví voliči jsou zvyklí vyžadovat dobré jídlo hlavně v domácí kuchyni, v restauraci nejsou tolik nároční.

Člověk může namítnout, že i před rokem 1989 byli lidé gurmáni, protože skoro celý film Slavnosti sněženek Jiřího Menzela pojednává o tom, jestli se má kanec připravit se zelím, nebo na šípkové omáčce.

Gastronom Vaněk však právě na tomto případu ukazuje, že myslivci z Kerska považovali restauraci Hájenku za svoji "domácí kuchyni", a proto si diktovali, jak se tam bude vařit.

Každým rokem v Česku také přibývá vinařů. "V roce 2003 se vypilo v Česku 15 litrů vína na hlavu, teď už sedmnáct," vysvětluje Vaněk. Dříve odborníci víno považovali spíše za "pravicový nápoj", teď je oblíbené nezávisle na politické orientaci – a nejvíce ho vypijí sociální demokraté, protože celkově pijí alkohol nejvíc.

Lidovci bydlí ve svém

Život příznivců různých politických stran se neliší jen v jídelně, ale i v bydlení. A odlišný je také přístup ke sportování.

Od roku 2003 se o šest procent zvýšil počet lidí, kteří si pořídili vlastní dům nebo byt. Životní úroveň stoupá – vlastním domem se může pochlubit více než polovina voličů lidovců (56 procent).

pravicový talíř

Z pravicových voličů mají nejraději bílé víno příznivci ODS – 39 %. Červené víno pijí naopak nejčastěji liberálové (zelení) – 37 %.

Liberálové nejvíce pojídají zmrzlinu – 86 %. Největší odpůrci vegetariánství se nalézají mezi lidovci. Mezi křesťanskými voliči se také najde nejvíc abstinentů obecně – 32 %.

Zelení se nejvíce zajímají o biopotraviny, alternativní kuchyni. Ze všech pravicových voličů také nejvíce vyznávají vegetariánství.

Pokud jde o zájmy, nejvíce lidí se organizuje ve volném čase ve sportovních klubech či fitness centrech – celých 11 procent (individuálně sportuje samozřejmě víc lidí). Nejvíce organizovaně sportují voliči ODS – nadprůměrných 17 procent. Celkově je však vidět, že Češi raději tráví volný čas bez průkazek a členských příspěvků – bez ohledu na politickou orientaci. V roce 2003 se přiznala ke členství v nějakém hnutí, organizaci či klubu skoro polovina lidí (46 procent), letos už jen trochu víc než třetina (37 procent).

Mimo jiné už tolik neplatí "Co Čech, to muzikant". Počet členů hudebních skupin a orchestrů klesl za poslední roky z tří na dvě procenta.

"Pozoruji i ve svém okolí, že méně lidí hraje na nějaký hudební nástroj. Asi to souvisí s tím, že lidé ztrácejí ochotu na sobě dlouhodobě v něčem pracovat," domnívá se Vladimír Kožíšek agentury Median.

Nejvíce lidi trápí ekologie

Protože se blíží volby, důležité je i to, jaký problém považují voliči různých stran za nejdůležitější.

Nedávný úspěch Strany zelených není náhoda, protože lidi nejvíce trápí zhoršování životního prostředí, vyčerpání zdrojů a jaderné elektrárny. Mimochodem, tuhle odpověď vybralo dokonce o procento víc voličů ODS (25 %) než liberálních zelených.

Může to souviset s diskusemi o globálním oteplování nebo rostoucími cenami benzinu. Lidé si však zjevně uvědomují, že ekologie představuje dlouhodobější problém než ekonomická krize (byla ve výzkumu na druhém místě).

Politické strany na to už zareagovaly při přípravě programu pro předčasné volby – kladou větší důraz na ekologii než dřív.

"Změny klimatu existují. Nemá smysl řešit, zda za ně může člověk, ale ty změny tady prostě jsou a je třeba se jim vyrovnat a přizpůsobit," vysvětlil Lidovým novinám místopředseda ODS David Vodrážka, proč se jeho strana bude ekologii věnovat víc než dřív.

kde tráví volný čas

Konzervativci (ODS)
sportovní klub 17 %
zájmová organizace 11 %
odbory 9 %

Křesťanští demokraté (lidovci)
církev 10 %
odbory 9 %
sportovní klub 6 %

Liberálové (zelení)
sportovní klub 15 %
zájmová organizace 7 %
odbory 5 %

Sociální demokraté
sportovní klub 10 %
zájmová organizace 7 %
odbory 4 %

Komunisté
zájmová organizace 8 %
odbory 5 %
sportovní klub 2 %

_{*tři nejčastější druhy zájmů u každého voliče. Na dalších příčkách je třeba hudební skupina nebo politická strana}