Současná místopředsedkyně strany Nezávislí demokraté kandidovala v posledních sněmovních volbách za ČSSD. Poslanecké křeslo sice nedostala, ale je náhradnicí Zdeňka Jičínského, Karla Černého, Petra Zgarby nebo Jaromíra Schlinga.
Kdyby jako poslankyně nevstoupila do klubu sociální demokracie nebo by jako nezařazená poslankyně byla proti koalici, vládní strany by ztratily většinu a ve dvousetčlenné dolní komoře by klesl počet jejich poslanců na sto.
Stejný počet by měli nevládní zákonodárci. Ani jeden tábor by tedy nemohl nic prosadit.
Volfová: Jsou to spekulace
Volfová v úterý odmítla podobné teoretické úvahy komentovat. "Já přeji panu Jičínskému a všem ostatním dobré zdraví a aby jim mandát vydržel až do konce volebního období. Jsou to hloupé spekulace," řekla.
"Komentovat tuto otázku v teoretické rovině vůbec nemá smysl," řekl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. Kdyby Volfová poslanecké křeslo odmítla, byla by dalším náhradníkem v sociální demokracii Dagmar Nejedlá.
Jana Volfová v červnu založila stranu Nezávislí demokraté. S programem jí pomáhal europoslanec a někdejší ředitel Novy Vladimír Železný. Ten byl o víkendu zvolen jejím předsedou. Příští rok chce kandidovat do Sněmovny. - více zde
Volfová zasedala ve Sněmovně v letech 1998 až 2002. Vedla také Zemanovu stínovou vládu žen a předsedala Sociálnědemokratickým ženám.
Ze sociální demokracie odešla loni na jaře. Exposlankyně byla totiž podezřelá, že jako ředitelka střední školy neoprávněně využila 366 tisíc korun. Policie ale nakonec její stíhání zastavila. - více zde
Malé strany si našly cestu do Sněmovny
Volfová by nebyla první zástupkyní mimoparlamentní strany v Poslanecké sněmovně. Jen v minulém volebním období se podobné případy staly dva. V říjnu 1999 opustila Marie Machatá Unii svobody a vstoupila do České strany národně sociální. - více zde
Po dvou letech ji do této strany následoval Vladimír Paulík. Ani jeden se po přestupu do ČSNS nevzdal poslaneckého mandátu.
