Bývalá moderátorka Eva Jurinová pomohla straně Republika k zisku pouhých 0,14 procent hlasů.

Bývalá moderátorka Eva Jurinová pomohla straně Republika k zisku pouhých 0,14 procent hlasů. | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Jurinová ani Šmicer stranám nepomohli, matadoři ČSSD neuspěli o "fous"

  • 55
Sázka na známé tváře stranám příliš nevyšla. Bývalá moderátorka Eva Jurinová či někdejší fotbalista Vladimír Šmicer sice posbírali preferenční hlasy, celkově však jejich partaje dosáhly titěrných výsledků. Dosluhujícím europoslancům ČSSD Richardu Falbrovi a Liboru Roučkovi unikla obhajoba mandátů poměrně těsně.

Jurinová byla z Novy zvyklá na početnější publikum, než které v pátek a v sobotu přilákala strana Republika. Formace založená zejména odpadlíky z Věcí veřejných získala jen 0,14 procenta hlasů. Sama Jurinová s 597 preferenčními hlasy předskočila volební jedničku, exposlance Otto Chaloupku.

Podle Jurinové sehrálo roli to, že Republika je novou politickou stranou. "Naši povinností bylo zúčastnit se. I když s výsledky spokojeni nejsme, byly pro nás velkým poučením a rozhodně je nebereme jako prohru. Čeká nás spousta práce," uvedla pro iDNES.cz Jurinová. Její domovská strana se podle jejích slov nyní bude soustředit na úspěch v komunálních a senátních volbách.

Volby do europarlamentu

Podobně dopadl i bývalý fotbalista Slavie či Liverpoolu Vladimír Šmicer nastupující v klání o Evropský parlament v dresu VIZE 2014. Také on se díky křížkům voličů (bylo jich přesně 680) posunul do čela kandidátky. Strana ale s 0,24 procenta zůstala daleko od Bruselu a Štrasburku.

Kohout končí s politikou

Na kandidátce Věcí veřejných se z posledního 28. místa bývalá poslankyně Kateřina Klasnová vyšvihla hned za lídra Radka Johna. Někdejší sněmovní strana si připsala jen 0,46 procenta.

Voliče Liberálně ekologické strany Martina Bursíka na kandidátce nejvíce zaujala režisérka Olga Sommerová. Příznivci Klubu angažovaných nestraníků zase vytáhli do čela někdejšího disidenta Vladimíra Hučína a sestru bratří Mašínů Zdenu.

Neslavně skončil ve volbách někdejší falešný poslanecký asistent Lukáš Kohout. Na kandidátce Aktivu nezávislých občanů mu dalo preferenční hlas pouhých 28 lidí. V reakci na volební neúspěch se podle svých slov rozhodl ukončit svoji politickou angažovanost. Hodlá také podat návrh na neplatnost voleb a přepočet hlasů.

Peníze za hlasy voličů dostane i Strana zdravého rozumu

Smůlu měli současní europoslanci sociální demokracie Falbr a Rouček. Exšéf odborů Falbr i bývalý mluvčí vlády Miloše Zemana Rouček získali téměř 9 tisíc preferenčních hlasů. Lepší skóre měli jen jednička Jan Keller a dvojka Olga Sehnalová.

Rouček i Falbr však získali jen mírně přes 4 procenta preferenčních hlasů. Překročit přitom museli hranici pěti procent z celkového počtu hlasů, které dali voliči jejich straně.

Falbr se k volebnímu neúspěchu odmítl vyjádřit. "Nemám zájem," reagoval na prosbu iDNES.cz o hodnocení voleb. Rouček byl o něco málo sdílnější. Podle svých slov by rád poděkoval voličům za desetiletou podporu během jeho působení v Evropském parlamentu. Volební neúspěch podle něj předznamenalo jeho pořadí na kandidátce. "Letos to kvůli mému zařazení na 9. místo kandidátky ČSSD nevyšlo," myslí si Rouček.

Spokojený může být volební rutinér, skladatel a vydavatel Petr Hannig. Jeho Strana zdravého rozumu díky zisku 1,63 procenta dostane peníze od státu - a to 740 tisíc. Nárok na příspěvek mají strany, které přesáhly jedno procento (více o rozdělení peněz čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video