U republikánů bojuje o vysněnou nominaci celkem jedenáct kandidátů, podle odborníků však mají reálnou šanci uspět jen tři: senátor za Texas Ted Cruz, realitní magnát Donald Trump a floridský senátor Marco Rubio.
„Kromě Trumpa a Cruze bych ještě neodepisoval ani Marca Rubia, který má nad 10 procent preferencí. Zbylých osm kandidátů si mezi sebe dělí přibližně třetinu preferencí. Velkou roli tak bude hrát to, zda a kdy začnou slabší kandidáti z voleb odstupovat a ke komu se přesunou jejich voliči,“ shrnuje situaci u republikánů politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.
Republikánský peloton vede realitní magnát Donald Trump. Získává body populistickými prohlášeními a radikálními návrhy na řešení problémů jako je ilegální imigrace, islámský radikalismus nebo zákon a omezení držení zbraní. Trump se vyjadřuje hodně bezprostředně, což se Američanům líbí. Gregor přirovnává jeho styl s nadsázkou ke kombinaci Andreje Babiše a Miloše Zemana (více o jeho kampani čtěte zde).
Štvavá kampaň zatím nese ovoce a Trump se může v posledních průzkumech pyšnit náskokem více než patnácti procentních bodů na druhého Teda Cruze. Texaský senátor nespoléhá na rozdíl od jiných na své hispánské kořeny. Při projevech nemluví španělsky a mnohem více akcentuje republikánské hodnoty - volný trh a náboženství. Podle webu On the issues, který porovnává prohlášení kandidátů, je Cruz názorově pravicovější než ostatní kandidáti. Často rozeznívá náboženskou strunku, čímž získává hlasy mnohých praktikujících evangelíků, ke kterým se sám hlásí (Cruzův profil čtěte zde).
Slušné šance má i mladý floridský senátor Marco Rubio. Jeho kampaň cílí na rodinu jako základ amerických hodnot a na rozdíl od ostatních nevolí nesnášenlivý tón, což někteří voliči oceňují. Obecenstvo získává vyprávěním, jak se jeho rodina přistěhovala z Kuby do Spojených států, kde začínala z ničeho. Hispánské kořeny mu mohou získat hlasy voličů původem z Latinské Ameriky. Na Floridě mohou být právě tyhle hlasy rozhodující.
Ze zbytku republikánských kandidátů vystupuje bývalý neurochirurg Ben Carson a bratr bývalého prezidenta Jeb Bush. Doktor Carson se do povědomí dostal v říjnu poměrně nečekaně. Důvěryhodnost, patriotismus a silný životní příběh mu zajistily oblibu v rozjezdu kampaně a na začátku listopadu se přetahoval o první místo mezi republikány s Donaldem Trumpem. Od té doby se však v průzkumech čím dál víc propadá. Carson se nedávno televizi CBS svěřil, že změní strategii a obmění volební tým. Jestli to pomůže, těžko říct.
Bývalý guvernér Floridy Jeb Bush měl k prezidentské kampani skvělé předpoklady: zázemí rodinného klanu, který Bílý dům v historii ovládl už dvakrát, dobrý životopis a bohatou finanční podporu, vyjmenovává web Financial Times. Po oficiálním ohlášení kandidatury v půlce června 2015 se spekulovalo, že by mohl být v budoucnu hlavním sokem pro Clintonovou. V debatách se však projevily Bushovy slabiny. „Ukázalo se, že Jeb Bush nepůsobí jako lídr, naopak je velmi slabý třeba i v debatách,“ říká Miloš Gregor.
Demokratický duel
U demokratů je situaci jasnější. Reálnou šanci na zisk nominace má Hillary Clintonová a nezávislý senátor za stát Vermont Bernie Sanders. Třetí kandidát, guvernér státu Maryland Martin O’Malley, získává v průzkumech sotva okolo dvou procent voličů.
Bernie Sanders láká na levicové sliby o progresivním zdanění, bezplatném školství a zdravotní péči dostupné pro každého. Své stoupence nachází převážně mezi mladými voliči pod 35 let a prvovoliči. Pokud by ve volbách uspěl, stal by se jedním z nejmocnějších mužů planety v úctyhodných 75 letech (profil Sanderse čtěte zde).
Hillary Clintonová v debatách využívá své bohaté politické praxe, především jí jsou k dobru roky, kdy vedla ministerstvo zahraničí. Clintonová tak mluví o svých zásluhách na sjednávání jaderné smlouvy s Íránem, zmiňuje svůj podíl na zákoně o zdravotní péči a slibuje tvrdou kontrolu držení zbraní, což byl jeden z hlavních bodů Obamovy administrativy.
Clintonová má mnoho sympatizantů mezi homosexuály a očekává se, že jako jediná kandidátka zaujme také ženské voličky. Clintonová se oproti své minulé kampani, kdy hlásala „Nekandiduji jako žena“, snaží nyní na ženy přímo cílit a daří se jí, píše web The Economist.
„Clintonová byla dlouho favoritem, ale jak se volby blíží, tak ji v průzkumech dotahuje Sanders. Clintonová tak zažívá déja vu, neboť podobný vývoj měly i volby v roce 2008. Jak její tehdejší soupeření s Barackem Obamou dopadlo, všichni víme. A nervozita je na ní znát,“ komentuje stav v druhém volebním táboře Gregor.
Rozhoupe se Bloomberg ke kandidatuře?
Kromě demokratů a republikánů může do boje o prezidentský post zasáhnout ještě nezávislý kandidát. V historii amerického prezidentství se ještě nikdy nestalo, že by takový kandidát skutečně vyhrál.
Za jediného takového snad lze uvažovat jen prvního prezidenta George Washingtona. Nezávislí kandidáti však volby v minulosti několikrát ovlivnili. Zřejmě nejvíce v roce 1992, kdy texaský miliardář Ross Perot dokázal zaujmout 19 procent voličů, kteří ve výsledku poté chyběli republikánskému favoritovi Georgi Bushovi a Bílý dům ovládl demokrat Bill Clinton.
V letošní volbě by kartami mohl zamíchat bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, který se nechal slyšet, že nezávislou kandidaturu vážně zvažuje.
Bloomberg, který byl až do roku 2007 republikán, má těsné vazby na Wall Street a v posledních letech investuje miliony do kampaní za větší kontrolu zbraní a za právo na potrat. Konečné slovo, zda se do boje skutečně zapojí, si však nechává až na březen, kdy bude situace u republikánů i demokratů jasnější.
