Volební programy se nedají brát vážně

Je to jediný písemný závazek, který strany svým voličům před volbami dávají: volební programy. Jak letos vypadají, co v nich je, a co naopak chybí? Číst je pozorně se vyplatí, i když to většinou není žádná velká zábava. Obecně totiž platí, že strany by měly v dalších čtyřech letech po volbách prosazovat pouze to, k čemu se zavázaly voličům a co jim volič schválil.

Leporelo a hesla
Politici si často stěžují, že voliči jejich programy nečtou. Nejsilnější strany - ODS a ČSSD - se proto letos rozhodly, že půjdou voliči co nejblíže.

ČSSD přiblížila svůj program v podobě dětského leporela na příkladu fiktivní rodiny, jejíž každý člen si dokáže ve slibech sociálních demokratů vybrat to své.

Také ODS zvolila přístupnější formu, své cíle představuje pomocí takzvaných témat dekády. Každé dva týdny strana zveřejní své heslo (například ODS volí národní zájmy), které se pak jako téma snaží udržet co nejdéle ve veřejném povědomí. ODS svou dekádu ještě neukončila, zbývají poslední dvě témata. Podle místopředsedy Miroslava Beneše už strana - kromě jakéhosi shrnutí - žádný další, obsáhlejší programový dokument nechystá.

KSČM i Koalice volí tradiční formu velmi podrobného programu, který často zachází i do pikantních detailů. Tak třeba komunisté navrhují "vznik dokumentačního střediska lidských práv".

Koalice si však svými velmi konkrétními sliby sama na sebe už ušila past: předsevzetí a realitu lze totiž porovnávat už před volbami. "Musíme jasně definovat strategické zájmy a od nich odvinout obrannou doktrínu země. ... Teprve poté rozhodneme, jakými obrannými prvky tento systém vybavíme," píše Koalice ve svém programu.

Jenže už minulý týden pomohli lidovci i významní unionističtí poslanci vládě protlačit sněmovnou nákup stíhaček Gripen - přes odmítavé stanovisko vedení Unie svobody.

Co v programech chybí
Ovšem také taktika ČSSD a ODS přináší voličům některé nedostatky. Například sociální demokraté se ve svém programu zcela vyhýbají čistě politickým tématům - není proto třeba jasné, zda by podpořili přímou volbu prezidenta, kterou přímo v programu navrhuje Koalice a kterou si podle vnitrostranického referenda přeje většina členů ČSSD.

"Ano, tu máme ve střednědobém programu, ale je to natolik závažná věc, že je k ní potřeba dlouhá diskuse a obecná shoda politických sil," říká místopředsedkyně ČSSD Marie Součková. Absenci politických témat v programu Součková vysvětluje tím, že strana chtěla přiblížit program každému občanovi.

ODS je i v rámci svých témat dekády konkrétnější: poprvé otevřeně před volbami oznámila, že chce uvažovat o "smyslu a podobě Senátu" nebo o omezení prezidentských pravomocí, zejména milostí.

Co však třeba většinový systém pro volby do sněmovny, kdysi velké téma ODS? "To stále platí a budeme ho prosazovat," říká místopředseda ODS Miroslav Beneš.

Co strany těžko splní
Ani vědomí, že programy jsou jediným opravdovým psaným závazkem, nemusí strany odradit od populárních, ale těžko splnitelných slibů. Poměrný volební systém do sněmovny totiž fakticky znemožňuje, aby zemi vládla většinová jednobarevná vláda, která beze zbytku může prosadit své plány.

A kabinet koaliční nebo menšinový skýtá politikům možnost bezpečného úniku: nebylo v našich silách prosadit vše. Pohled do programů ukazuje, že těžko splnitelných bodů lze nalézt i letos celou řadu u všech formací, které reálně mohou sestavit vládu.

ODS například těžko uspěje se svou razantní daňovou reformou: pro rovnou patnáctiprocentní daň nezvednou ruku zcela jistě sociální demokraté a velmi pravděpodobně ani zástupci Koalice. Ostatně, ODS už před minulými volbami mluvila o rovné dvacetiprocentní dani, ale politická realita ji poučila natolik, že návrh ani nepředložila.

Nelze ani očekávat, že by Vladimír Špidla dokázal splnit svůj slib stodesetitisícového příspěvku pro dvě děti v rodině a nepravděpodobně vypadají i plošné přídavky.

Koalice bude mít nepochybně problém s navrhovaným úplným zrušením přestupkové imunity - něco tak radikálního poslanci za celých deset let nedopustili a těžko se k tomu odhodlají právě teď. Právě imunita totiž patří k tématům, na něž mají různý názor i lidé uvnitř jedné strany.

I ve sněmovně, kterou si občané za měsíc zvolí, tak lze bez ohledu na programy čekat řadu předem těžko odhadnutelných hlasování - vedle imunity jde už tradičně třeba o registrované partnerství a názor na to, zda mají být do vězení posíláni i příležitostní uživatelé drog.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video